Uprchlicko-politický

A je to tu zase. Politika. Ještě chvíli a tento blog začne vysílat Prima hnedle po VIP zprávách. Ale nelze jinak, ledaže bych se kromě vynechání večerních zpráv nedívala ani na ty ranní a polední, neposlouchala rádio a nekupovala denní tisk jako Květy a jiné. O internetech nemluvě, to je teprve peklo.

Ale zpět k tématu. Máme je tady - imigranti a uprchlíci. A chca nechca, budeme se o ně muset postarat tím, či oním způsobem. Jako pacifista z přesvědčení jsem pro tu první variantu, ale já nejsem ta, která by byla s to, či oprávněna o takových věcech rozhodovat. Což je možná na jednu stranu klika, páč tomu rozumím jako koza petrželi, na druhou stranu bych se mohla trefit a mnou navržené řešení by bylo vetkáno mezi zákony a vládní nařízení. A to by byla teprve jízda.

Naštěstí, já žádné řešení nemám. To J., který mě k tématu přivedl. Ale to až na konec. Nejprve hlubokomyslná úvaha: Někteří uprchlíci sem přišli za účelem záchrany vlastní kůže, poněvadž válka, hladomor a jiné legrace, které jejich domovská země nabízí, jiní se doslechli, že v Evropě létají pečení holubi přímo do nastavených úst a je třeba toho využít. Dnes už bude nejspíš velice těžké rozlišit, který z nich je který, páč ti, co přišli pro ty holuby, se hodně rychle schovali za záda těch druhých, a ti druzí samozřejmě nějakou tou létající pečínkou nepohrdnou. Jediný problém bude, vysvětlit jim všem, že se mýlí.

Opět sleduji jednotlivé evropské vlády, co vykouzlí a opět se mé oko nestačí divit. Nejprve začaly vykřikovat jižní státy, že se musíme o příliv běženců podělit. Žádný takový. Máte pláže, máte turistický ruch, nechcte si své imigranti. My, trpící bez moře, se budeme z dálky a z výšky svých hor a kopců dívat, jak vám to jde, když vám nikdo nezaplatí mnoho kun za apartmán umístěný co by kamenem dohodil od pláže.

Fuj, to je ale kruté.

Tedy jinak. Vrazíme mnoho euro a mnoho korun a mnoho mincí různých měn do sběrných táborů, azylových zařízení, do vojáků a policistů na hranicích mezi jednotlivými státy, aby už neproklouzla ani myš. A celá Schengenská dohoda se může roztrhat na malé kousky na otop. Vida, Prdlá Prvomatka měla z pozadí své klávesnice zase jednou pravdu.

A má dokonce i nápad. Evidentně jediný, kdo má dost rozumu je Maďarsko, které se rozhodlo postavit velmi, velmi vysoký plot, zdobený ostny, podél strašlivě dlouhého kusu své hranice, tak, aby zabránilo ve vstupu každému, kdo došel k závěru, že doma už mu pšenka nekvete a pojede vydělávat spousty peněz do Německa. Na mou obranu, souhlasím s názorem, že před válkou a jinými kratochvílemi utíkali ti první. Ti další už jdou po mamonu. Vsadím na to ty krásný zelený lodičky s otevřenou špičkou. Důkazem jsou běženci stanující u bran Eurotunelu, kteří se nestydí vykládat místním reportérům, že míří za Kanál, poněvadž slyšeli, že tam dostanou práci a dům. Jsou přesvědčeni, že je Britové očekávají s rozevřenou náručí. Jo. Tůdle.

A tady přichází na řadu láska mého života: "Já bych jim v Anglii tu práci a ty domy dal. To bys viděla, jak rychle by Britové znovu vztyčili Hadriánův val. To by byl fičák!"

Souhlasím. A pokud maďarská vláda potřebuje, ráda zašlu několik euro na jejich plot, který pak bude chránit i mě. Až se jednou všichni uprchlíci a imigranti naštvou, páč naprosto logicky přijdou na to, že byli napáleni. Že tady pro ně není ani tuze dobře placená práce, ani domy zdrama, ba i s těmi holuby to byl kec. Tehdy to tady teprve nebude pěkné ke koukání.

Dodatek: Až po zveřejnění článku a následném "rozležení se" mě napadlo, co jsem to za člověka. Tedy na vysvětlenou - článek byl mířen spíše na systém a na "ty špatný", ty, kteří to s námi nemyslí dobře, perou se v azylových zařízeních a křičí, že hned jak jim budou vráceny pasy, utečou dál do Německa a do Anglie, tam, kde se žije snadno a lehce. Samozřejmě by mě ani ve snu nenapadlo zavírat dveře před těmi, kteří skutečně utíkají před válkou a podobnými nepravostmi. Problém je, že už je těžko rozeznat, kteří jsou kteří.