Návod na koupi nože.

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že takto jednoduchá záležitost potřebuje návod. A považte, tak jako i ono pověstné peklo občas zamrzá, je to tady. Na mou obhajobu nejde o žádný obyčejný nožíček támhle ze železářství Ostrý, Brousek & synové, nebo z domácích potřeb U Vařečky Metličkové. Jedná se o kvalitní, ba přímo špičkový nůž ze švédské oceli, toho času v nabídce obchodního domu s nábytkem Ikea.

Zatoužila jsem po něm.

Miluju Ikeu. Je to mé oblíbené Málo peněz za strašnou spoustu Michala Davida. Hrozně ráda procházím bludištěm ze skříní, gaučů, konferenčních stolků a váz o velikosti vzrostlého Matěje. Názvy jako ÅKERKULLA, NORRÅSEN či IGGSJÖN mi způsobují bušení srdce. Při vstupu do oddělení světel, lampiček a svítidel dostávám zástavu dechu.

Tedy jsem se rozhodla, že obyčejný kuchyňský nůž pořídím zde, ve svém soukromém lunaparku. To bylo před měsícem. Přijela jsem tam, s cílem koupit jeden, slovy JEDEN kuchyňský nůž, ke kterému jsem přibrala dvě úložné krabice, koupelnovou předložku, čtyři misky, plyšového jezevčíka a dózu na kávu, aby mu v té obrovské modré tašce nebylo smutno. Měla jsem tehdy s sebou lehounce zpruzeného (autistického) Šimonka, kterému davy opravdu nedělají dobře a tak mi to dával patřičně sežrat. Což znamená, že jsem spěchala. A to při koupi nože není nikdy dobře. Ten se musí vybírat pomalu, klidně a s rozmyslem, né hodit do tašky první maketu a běžet k pokladně. Ti, kteří už toto zboží v Ikea kupovali se teď začali smát. Modří, kteří nevědí, se teprve smát budou, neboť jsem tehdy opravdu koupila moduritovou (J. říká pěnový plast, ale to se mi nelíbí) destičku s velice pregnantní podobenkou kuchyňského nože VÖRDA 14cm. Tu jsem hodila do tašky, nechala projet pokladnou, ZAPLATILA a odešla.

Načež se tato dostala do ruky zřítelnici oka mého. Vidím ho jako dnes, stojíc u kuchyňské linky, otáčel deskou tam a zpátky a studoval ji. Když po několika vteřinách došel k závěru, že záhadu plastikové fotky nože sám nerozlouskne, vzdal se a otázal: "Co to je?"

Opravdu jsem si myslela, že jsem koupila krabičku a v ní je nůž. Domnívala jsem se, že na vysokoškolsky stupidní otázku patří stejně stupidní odpověď: "Parní lokomotiva na baterky."

"Né, vážně? Na co to je?" nedala se láska mého života.

Měla jsem ruce plné práce, dušené mrkve a Matýska, který ji odmítal pozřít. Neměla jsem na tuhle debatu náladu. "Kristapána NŮŽ!" zvýšila jsem hlas.

"A kde?" trval na svém J.

Zvědavě jsem zvedla zrak, podezřívaje otce mých dětí z náhlé ataky tropického šílenství.

Držel v ruce maketu, pořád ještě ji obracel dnem vzhůru a zase zpátky a hledal otvor. Pak mu došlo, že ho nenajde a karty se obrátily. Teď se začal smát on. Od toho dne jsem doma za mentálně postiženou já, děti mě v potravním řetězci naší rodiny přeskočily.

Tři dny poté jsem destičku s fotkou nože vztekle hodila do smetí.

Dnes jsem prozřela a musím se přiznat, že je tomu už několik hodin a mé pozadí se ještě nepřestalo červenat.

Vyrazila jsem do Ikey. Koupit nůž. Opravdový.

Opět jsem po vstupu do obchodu vystlala tašku nezbytnými proprietami jako bločky na ledničku a svazkem nůžek, aby se tam náš nový člen kuchyňské zásuvky necítil osamoceně. Načež jsem došla ke stojanu. Jako takovou malou mantru jsem si opakovala "Ne maketu, ne maketu, ne maketu....", ohnula jsem hřbet, abych na VÖRDU 14cm dobře dosáhla a jaké bylo mé překvapení, když stojan pod vzorky byl plný maket! Ani jedna krabička, žádné ostří v dohledu. Připadala jsem si jako v říši divů nebo za zrcadlem. Uvažovala jsem, jestli se svět kolem mně zbláznil, nebo konečně hráblo mně. Narovnala jsem se a rozhlédla. To bude nějaký omyl.

A tu mé oko zahlédlo to, co ho mělo praštit přímo do zorničky už dávno.

Jak si koupíte nůž?

1. Vyberte si z naší bohaté nabídky

2. Odeberte maketu ze stojanu, tu zaplaťte u pokladny a

3. vyzvedněte si nůž v oddělení Služby zákazníkům!

Áááha.

Došlo mi, že nejen, že se mi má lepší polovice chechtala oprávněně, ale že kdybych nebyla líná a pečlivě čtla nápisy na zdech, nevyhodila bych tehdy do koše zpalacenou maketu z pěnového plastu s věrohodnou fotografií nože za bratru 149,- KáČé.

Svět je někdy velmi, velmi kruté místo. Takový nepěkný kabaret, ve kterém já jsem za medvěda na koloběžce. Ale po dnešku jsem zase o fous chytřejší. Už si umím koupit nůž v Ikea.