Nejdražší veřejné WC v České republice

Kolik tak stojí záchodky? 3,- Kč? 5,-? Na Hlaváku 10,-? Zdá se vám to moc? To nic. JÁ nejdu pod 70,- Kč.

Ono je to totiž tak: vyrazila jsem si do města pro ježíška. Jen jsem vystoupila z auta, věděla jsem, že mám problém. A široko daleko jen butiky a realitní kanceláře. Takže poloklusem, před sebou spící kočárek, doběhla jsem do centra a slastně zapadla do nejbližší cukrárny. Samozřejmě, že jsem si klíč od toalety nechtěla půjčit jen tak zadarmo, i udělala jsem menší tržbu. Pár zákusků. Jen tak na kousnutí pro mě a pro J., jak říkám, nebylo toho víc než deset kousků. Až doma jsem si uvědomila, že cukrárna je evidentně relativně nově otevřená, že v této jsem ještě nebyla, ale co hlavně - nikdy jsem nejedla TAK strašně dobrou špičku. Došla jsem k závěru, že se centru města musím obloukem vyhýbat.

Což mi vydrželo asi týden. Stejná situace, parkoviště, spící Šimonek a nohy křížem. Tentokrát jsem šla na jistotu. S dvanácti kousky chlazeného krému, ovoce a čokolády jsem se vracela domů, zařeknutá, že na pěší zónu už nikdy nevkročím.

Není potřeba vysvětlovat, co se mi stalo dnes. A ještě hůř. Když jsem se vracela k autu s podvozkem kočárku prohýbajícím se pod tíhou sladkostí, postavil se mi do cesty krámek maličký, nenápadný, leč neméně významný a důležitý. Tisíce druhů čaje v nádherných dózách, belgická čokoláda v prďáckém retro obalu, nealkoholické chardonnay, deset metrů polic naplněných fantazií. Byla jsem v sedmém nebi. A nechala tam polovinu mateřské.

Do centra už nejdu. A pokud, tak najezená k prasknutí, s páskou přes oči a hlavně důkladně vyčůraná.