Příběh plný přímé řeči

"J., neviděl jsi v poslední době Matýskův průkaz pojištěnce?"
"Má ho ve školním batůžku."
"Ne, to je Šimon a je to lítačka na autobus. Tak nic."
"V autě?"
"To jsem prohledala dvakrát. Jdu potřetí."

"Dobrý den, můj syn byl u vás minulý týden na ozdravném pobytu, nezůstala u vás náááááhodou kartička pojištěnce?"
"Ani náhodou, mladá paní."
"Děkuji."

"Co provádíš s těmi kufry, ženo?"
"Hledám EHIC kartičku."
"Co je EHIC kartička?"
"Průkaz pojištěnce."
"Myslel jsem, žes ho hledala minulý týden."
"Ano, hledala, ale nenašla."
"A svoje kapsy jsi prohledala?"
"Ano. Dvakrát. Jdu potřetí."

"Dobrý den, můj syn byl u vás před čtrnácti dny na ozdravném pobytu..."
"Ano, já si vás pamatuji. Ale my tu kartičku opravdu nemáme."
"Víte, já si velice zřetelně vybavuju, že ji pan kolega dával do Matýskovy složky, mohla byste se PROSÍÍÍÍM podívat, jestli tam nááááááhodou nezůstala?"
"No, to mohla, ale už jsme jeho složku prohledali dvakrát a nic jsme nenašli. Jdeme tedy potřetí."
...
"Ne, není tam."
"Děkuji."

"Ty pořád ještě hledáš EHIC kartičku?"
"Jo, k...a. S...re mě, že jsem zase něco ztratila."
"Do kabelky ses dívala?"
"?!&/(?!%'/!!°£$&>@!!"
"A nechceš sehnat novou? Už jsou to tři týdny, co ji hledáš."
"Asi budu muset. Zoufale se mi nechce hádat s pojišťovnou po telefonu, že si mám zajít na pobočku. Dneska. V době internetu a platebních karet v mobilu."

"Dobrý den, ztratila jsem synovi kartičku pojištěnce. Mohu, prosím, dostat novou?"
"Ano, ale nechcete si raději zajít na pobočku? Udělají vám ji na počkání."
"No, to právě nechci. Dá se to vyřídit i jinak? Kupříkladu mailem?"
"Není potřeba, stačí telefonicky, nadiktujte mi synovo číslo pojištěnce."

"Dobrý den,
zasíláme vám novou EHIC kartičku pro syna. Příště, prosím, jednejte s POBOČKOU, KTERÁ JE VÁM NEJBLÍŽ. Děkujeme."

"Ženo, to neuvěříš, co bylo v poště spolu s fakturou za ozdravný pobyt."