neděle 22. května 2016

Učím se cizí jazyky, momentálně německy

Mé děti nemluví. Ne, že by byly permanentně naštvané na celý svět, byť i takováto možnost existuje, ale víc pravděpodobné je, že to prostě neumí. Ať chca nebo nechca, nehovoří.

Žvatlají. Z času na čas přidají slabiku či písmeno, čistě pro naše široké úsměvy, kterými se evidentně velmi dobře baví, ale větší úspěchy na poli společenské konverzace jsme zatím nezaznamenali. Pro pozdě přišedší, jednomu synovi je bezmála deset, druhý za chvíli oslaví čtyři roky. Jestli mě nenasere.

Donedávna oba ovládali ANO a NE. Znaky. Kroutit hlavami až do odšroubování, to by jim šlo, ale kloudné odpovědi, aby z nich člověk páčil odsávačkou na nudle. Matýsek, když se zdravě naštve, zvládne i NE verbální, ale jelikož k tomu musí být opravdu vytočen do fialova (kontrola chrupu nebo nedostatek sirupu v pití), moc často jej z této dovednosti nezkoušíme. Šimonek zarytě mlčí. A žvatlá. "Da da da, dé dé dé. ÍÍÍÍÍch." Na což starší bratr kontruje: "Opa opa, pa pa pa."

Až doteď mi to bylo jedno. Z času na čas se zaposlouchám, zda jejich rozhovor nenabírá na logice, někdy se dokonce do konverzace zapojím (a vůbec si při tom nepřipadám jako debil) "Opravdu? Da dá du? No nevykládej!", ale většinu času jde dětské žvatlání mimo mě.

Avšak dnes jsme nejspíš narazili na jádro pudla. Jak pevně věřím a doufám, byl konečně objeven Důvod a Příčina absence řeči a teď už to půjde jako po másle, za chvíli si s kluky pokecáme.

Na návštěvě u babičky jsem se při skládání oblečení v ložnici zaposlouchala do toho, co se děje v kuchyni.
"Opa, opa opa!"
"ÍÍÍÍÍÍÍchch ta ta ta."
"No pánové," (babička) "jestli ona vás ta maminka nemá s nějakým Němcem? To je samý opa, samý Ich, du... Budeme se jí muset zeptat."
....
"Ne! Na to nesahej! Trouba pálí! Sakra, jak se to řekne... HEISS!.... No vidíš, jak to de."

Načež jsem pukla smíchy.

6 komentářů:

  1. Babička je zřejmě taky veselá kopa :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě,že tu babičku máte,páč vy by jste na to nikdy nekápli.A hlavně,že si kluci rozumí.

    OdpovědětVymazat
  3. Jen mě tak napadlo,jestli jste nezkoušela s klukama Makaton?Můj nemluvící autík na to perfektně reaguje a díky tomu se vlastně domluvíme.

    OdpovědětVymazat
  4. Ó! Martino, mockrát děkuji, nikdy jsem o něm neslyšela. Už googlím a hledám. Jste zlatá!

    OdpovědětVymazat

Miluju změny, hlavně ty k lepšímu.

     Svého času se život se dvěma postiženými dětmi v panelákovém bytě stal neúnosným. Všude schody, výtah zvoucí velikosti psí boudy, úzké ...