Našel jsem tenhle blog.
Upozornil mě na něj kolega v práci.
Prý jestli už jsem četl tu legraci.
Nechápal jsem o čem mluví.
Tak prý mě má žena propírá na internetu.
Otevřel jsem tyhle stránky.
A zděsil se.
Četl jsem článek za článkem a nestačil se divit.
Jakou kreaturu ze mě má partnerka udělala.
Jak si ze mě utahuje.
Myslela si, že když sem tam napíše, že mě miluje, že to napraví.
Že si nevšimnu.
Jak byla naivní.
Vyřešil jsem to.
Už nikdy žádný potupný článek na svou nebo mou osobu nenapíše.
Už si nebude dělat srandu z našich dětí.
Ukončil jsem její trápení.
Ano.
Rozčtvrtil jsem svou ženu.
Nestačilo mi to a pižlal jsem dál a dál, až z ní zbyly malé, úhledné kostičky.
Konečně vypadá k světu.
Zahrabal jsem ji na zahradě.
Nikdo nikdy Prdlou Prvomatku nenajde.
Když mě někdo vypátrá, řeknu, že tenhle článek je fikce.
Nemají šanci.
A já už budu mít klid.
J.
1.4.
OdpovědětVymazatPodle skutečné události? :)
OdpovědětVymazatŠkoda kostek, moh bejt guláš!
OdpovědětVymazatVraťte nám ji zpátky,nebo si vás najdeme a budou nudličky do číny,kostky už byly.
OdpovědětVymazatTohle by zřítelnice oka PP nikdy neudělala! Leda v aprílovém příspěvku, to možná . . .
OdpovědětVymazatVsadím se, že už se ty kostičky složily dohromady a povídají: I´ll be back!
OdpovědětVymazatAle J, to by jste neudělal. Vždyť jí milujete.
OdpovědětVymazatUf, a já se v první chvíli v prvních řádcích fakt lekla... :)
OdpovědětVymazat