Je štědrý den ráno, Ježíšek ještě nenaložil sáňky dárky a mně už bylo naděleno. Sedím v tiché kuchyni, kde nehraje televize, nekřičí rádio, nevýská žádné dítě, je tady klid, slyším jen tikot hodin a teplý vítr za okny. Vzhledem k tomu, že Matýsek svých necelých osm let vstával úderem šesté víkend nevíkend a kouzlo sobotně-nedělního vyspávání objevil až s počátkem školní docházky, je pro mě tohle ráno svou vzácností o to kouzelnější.
Aby nedošlo k mýlce - své děti zbožňuju. Kdyby bylo potřeba, budu za ně dýchat a mačkat jejich malá srdíčka v pravidelném rytmu až do skonání světa. Ale tenhle okamžik, který v sobě skrývá právě i ono těšení se na ně, jsem se rozhodla užít si naplno, byť už teď vím, že jeho trvání nebude delší než pár následujících minut. Popíjím teplý čaj, dívám se na připravenou koblihu na kuchyňské lince, pro kterou je mi líno si dojít a mám se.
Je Štědrý den, letos jsem výjimečně stihla všechno cukroví, dokonce i dárky jsou připraveny ve svých skrýších, jen ten úklid poněkud pokulhává. Tady jsem se rohodla držet fráze "Ježíšek se narodil ve chlévě, nechme ho, aby se u nás cítil jako doma." Dokonce i stromeček jsem nazdobila v předstihu, čímž jsem založila úplně novou tradici, poněvadž jak v mém tak v J. rodném hnízdě se odjakživa zdobilo až dnes ráno. Když jsem o půlnoci pověsila na poslední větvičku poslední baňku (ha, Češi, včíl mudrujte!) a prohlásila, že takto a ne jinak po všechny následující roky, láska mého života se nechala slyšet, že pokud jde o něj, uvítal by i tradici Žádný vánoční stromeček, což jsem mu hned kategoricky zatrhla. Lenost a sváteční pohoda ocaď pocaď, ale základní pravidla hry se dodržovat budou. Stromeček, kapr, Tři oříšky pro Popelku. Howgh.
Za mým ramenem právě vyšlo slunce a laškovně mi prasátkuje na monitoru. Dívám se na ozdobený stromeček, jehož barevné ladění letos vybíral Matýsek (kategoricky trval na zlaté, i když jsme ozdoby několikrát prohodili, abychom vyloučili náhodu. To jsou právě ty malé dárky od ježíška, které já fasuju po celý rok) a těším se, až pod něj nanosím balíčky s hračkami a spodním prádlem Hello Kitty (děkuji, K.). Na konferenční stůl nainstaluju sváteční ubrus, jenž během následujících sedmi minut někdo poleje čajem a na komodu položím svícen s andílky, do kterého budu celý den hledat svíčky správné velikosti. Nachystám chlebíčky, jelikož čekaje na zlaté prasátko, pošli bychom tu nejspíš hlady a bramborový salát a budu si užívat každou jednu minutu, dokonce i tu, kdy na sebe Šimonek již tradičně zvrhne stojan s cukrovím.
Nikdy mě nepřestane fascinovat ten zázrak, který se mi stal. Že mám Zřítelnici oka mého, že spolu máme dvě naprosto úžasné a nádherné děti, že se každý den můžeme vzbudit do nového rána a užít si další jeden den. A jako bonus tento - den Štědrý. Přeju nám všem, aby se povedl.
A Vám, drazí čtenáři, taktéž.
Přejeme nádherné svátky vánoční, pohodu, štěstí, zdraví, bohatou nadílku a úsměv na rtu, který vydrží minimálně do Nového roku, nejlépe do příštích Vánoc a s nadějí po všechny ostatní dny.
PP s rodinou
Krásné vánoce!
OdpovědětVymazatJsi úžasná máma.Krásné a požehnané vánoce.
OdpovědětVymazatNádherně napsáno! Krásné Vánoce všem u Vás doma a do toho nového roku hlavně zdraví!
OdpovědětVymazatPřeji Ti aby Ti do nového roku bylo naděleno pevné zdraví a hoooodně šťasných dní.
OdpovědětVymazatPřeji úspěšný a plný splněných přání rok 2015
OdpovědětVymazat