PF 2014

Nemám náladu bilancovat. Vůbec se mi nechce uvažovat nad tím, co bylo letos fajn a co stálo za starou belu. Nevím, jestli za to může maximální stupeň lenosti, kterou několik posledních dnů trpím, nebo chronická skleróza. Každopádně to znamená, že se nestalo nic tak strašného, proč bych musela říct "Hroznej rok. Ještě, že už je za námi." Což je obecně velmi pozitivní.

A v žádném případě si nemíním dávat předsevzetí. Jsem na to stará. A strašně se mi nechce vymýšlet si další jednoletku, abych na jejím konci mohla zkonstatovat, že jsem z toho nedodržela ani "budu pravidelně čistit budíky na stoupačkách". Kouřit jsem přestala (no no, dobře, dala jsem si pokudmožno dlouhou pauzu), takže s tímto mým oblíbeným, nejmilejším, fantastickým (ježišmarjá, mně se stejská) zlozvykem taky praštit nemůžu, sladkosti jsou to jediné, co mi zachraňuje už tak podroušenou psýchu a předsevzetí budu pravidelně sportovat je depresivní samo o sobě. Takže ne.

Nezbývá, než přát. Si. A všem blízkým. I všem dalekým.

V tom novém roce 2014 přeji nám všem,

aby se pravidelně střídaly dny a noci,

aby za půl roku opravdu přišlo léto,

aby bylo dost chleba,

aby nezkrachovalo Nestlé,

aby se povedla slivovice,

aby bylo pořád kde zaparkovat,

aby děti rostly,

abychom byli zdraví,

abychom byli šťastní

a

aby nám nebylo líto, když tomu tak nebude.

Krásný Nový rok přeje Prdlá Prvomatka s rodinou