sobota 23. února 2013

Díkůvzdání

Prý je tady poslední dobou smutno. Bylo mi řečeno. Je. A bude hůř.

Auto je dopravní prostředek. Hromada plechu, plastů a v dnešní době nějaký ten počítačový čip. Jenže já se do těch součástek zamilovala. Myslete si o mně, že mi prdlo v kouli (taky že ano, mám to v názvu blogu), že jsem sentimentální a dětinská, ale pro mě byl Arthur něco jako člen rodiny. Takové polodítě navíc. Krásný, ba přímo kouzelný, šedý (techničák si mohl o modré tvrdit co chtěl, šedá, šedá a šedá), rychlý, pohodlný zázrak. Nikdy nás nevypekl, vždy dojel do cíle. Jednou jsem ho opřela o sousedovic škodovku a do konce života (jeho) jsem se mu za to nepřestala omlouvat.

Ano, ten minulý čas je správně. Ve středu se J. rozjel z práce s takovou razancí a vervou, až se v zatáčce potkali se svodidly. Díky Bohu, Náhodě, Bohyni asfaltových směsí, nikomu živému se nic nestalo. Jen nám umřel Arthur. V bitvě svodidla versus auto bezpečně vyhrálo tvrzené silniční zařízení. Sešrotovalo našmu kombíku čumáček až k přednímu sklu. Vybilo mu všechna světla, rozdrtilo chladič. O dalších škodách nemám ponětí, ale doufám, že to bylo rychlé a moc ho to nebolelo.

Toho dne jsem byla poprvé v práci. Užívala jsem si naprosto bezdětný, bezkuchyňský a bezúklidový den, drbala s kolegyněmi, sem tam jsem i udělala něco užitečného jako zvedla telefon nebo poslala zprávu. Když tu přišel ten ošklivý telefonát, že J. je v pořádku (ťuky ťuk), ale auto to má za sebou. Stojí zkraje dálnice, čekají na odtahovku, ale školku nestihnou, ani kdyby se na hlavu postavili. Napočítala jsem do osmdesátipěti, abych se vzpamatovala ze šoku, poprosila šéfa o uvolnění a vypadla do sněhu na zledovatělou vozovku. Abych o pár kilometrů dál minula šedého rozbitého kombíka se spícím řidičem na úplně suché silnici. Věřím, že láska mého života si nehodu nevymyslela i řidič odtahovky tvrdil, že hodinu předtím ze stejného místa odtáhli nabouranou škodovku, ale vzhledem k tomu, že jsem se sama málem vysekala o pět kilometrů dál v půlmetrové závěji, byla jsem šťastná, že až tam J. nedojel. To už by nebyly jen ty plechy.

Arthura odvezli k doktorovi, zřítelnice oka mého do sebe nalila panáka whisky a šla se z toho vyspat a já se začala modlit, aby nám auto zachránili. Motor je v pořádku, uklidňovala jsem se a na pár svíček a přední masku ještě máme. Načež zavolal pán ze servisu, řekl, že auto prohlížel mnohokrát (jak s oblibou říká J.) tam a zpátky, i s karosářem a elektrikářem ho obešli několikrát, aby spočítali, že cena opravy rovná se ceně auta. Verdikt - nemá to cenu.

V tu chvíli mi skanula slza a pak ještě několik. Náš skvělý, fantastický kombík, který mě odvozil na všechny chemoterapie, do porodnice i z porodnice s miminkem, na zkoušku z francouzštiny a Matýska k zápisu do školy, ten téměř "rodinný přítel" odešel.

A tak tady zcela pateticky děkuju za jeho služby.
Děkuju, Arťo, žes vydržel J. těžkou nohu na plynu.
Děkuju, že jsi pokaždé všechny odvezl tam kam chtěli.
Děkuju, že jsi nás nikdy nevypekl uprostřed cesty.
Děkuju, že jsi nás na opravách nikdy nestál obě výplaty.
Děkuju, že jsi skoro nikdy nepotřeboval opravit.
Děkuju, že jsi se vytrvale nechal okopávat od Matýska.
Děkuju, že jsi mi vždycky zvedl sedadlo u řidiče a snížil volant.
Děkuju.
Doufám, že existuje nebe pro auta a že jsi teď v něm.

Děkuju tam nahoru, že to bylo jen to auto. Mockrát děkuju.

12 komentářů:

  1. Taky miluji naše autíčko,nedej bože aby se mu něco stalo.Ale hlavně,že J.vyvázl bez zranění,stál u něj anděl strážný.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak teď už jsem se rozplakala definitivně! Zapálím za něj svíčku. Chápu tuhle lásku. Jako důkaz s dovolením předkládám: http://jarkasevcikova.blog.idnes.cz/c/176665/Nenavidim-svoje-auto.html

    OdpovědětVymazat
  3. Tak teď už jsem se rozplakala definitivně! Tohle naprosto chápu. Jako důkaz s dovolením předkládám:

    OdpovědětVymazat
  4. Omlouvám se, nějak to blblo :-((

    OdpovědětVymazat
  5. Já takhle obrečela letitý notebook, který měl nejlepší léta za sebou už když jsem ho dostala a kterému po dalších 4 letech intenzivního užívání praskl kloub víka. I z výměny pračky a ledničky, obě byly starší než já, jsem měla nějaký blbý pocit. Marná sláva, jsou to sice "věci", ale jako dennodenní součásti našich životů se stávají téměř našimi přáteli.

    OdpovědětVymazat
  6. Přijměte prosím mou hlubokou a upřímnou soustrast k úmrtí Vašeho Artura. A ještě upřímnější gratulaci J ke klice ústící z jisté tělní části. Až mě zamrazilo.

    OdpovědětVymazat
  7. Magda a Piškot Kuba26. února 2013 v 12:43

    Také mě až zamrazilo, a i pod těmi větami s nadhledem je cítit obrovský strach a láska...je dobře, že polvička vašeho JÁ dostala postupovku:-)

    OdpovědětVymazat
  8. Magda a Piškot Kuba26. února 2013 v 13:17

    Tak porucha byla asi u mě bo firemní počítač by předčil i hlášku o Šemíkovi a Mrtvém moři...a snad to už jde normálně. Drahá PP, také jsme měli s přítelem v počátcích vztahu škodovku, o které by snad mohl napsat pan Šmíd něco jako :"Proč bychom se nezabili" - zkusím to stručně. Jak jsme zjistili až díky nechtěné kontrole Policie ČR, naše Pomněnka byla "puzzle" nikoli auto, jak zjistili podle čísel. Když se blížilo jaro, slezl sníh, první rozkvetlo naše auto, pak příroda. Když nešel pravý blinkr, volili jsme "levosměrnou" trasu. Při používání plynu příteli stále kapalo na palec, na konci cesty už ho ani necítil...Při každé cestě mělo auto nové poznatky zvuky vůně pachy:-)

    OdpovědětVymazat
  9. U nás to 12.2. odneslo auto (nebylo naše) a bohužel i tatínkova hlava se otřásla (tatínek neřídil,ale spolujezdčil), takže má límec a 3 týdny klid. Taky moc a moc děkuju tam nahoru, že to nebylo horší. Když je museli hasiči vyprošťovat, že ....

    OdpovědětVymazat
  10. Za projevenou účast děkujeme. Pohřeb se konal minulý týden v úzkém rodinném kruhu. Snad mu bude u nového majitele lépe :)

    OdpovědětVymazat
  11. Štěpánka Humlová19. března 2013 v 14:36

    Nečtu pravidelně Vaše články a je to chyba,jste báječná,jste úžasná,jste má ,,prdlá prvomatka,,

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.