Jak jste předpověděli, jak jste věřili a jak jste mě utěšovali, za což všem nesmírně děkuji, stalo se, a Máťovi se ulevilo. Nemám teď, bohužel, moc času psát, dostala jsem se do dost slušného časového presu a žiju na třech místech najednou, což je na jednu stranu fyzikálně velice zajímavé, ale dost to unavuje. A taky je to poněkud na budku.
Takže jen v krátkosti, Máťu nám snad brzy pustí do domácího ošetřování, kterého jsem připravena zhostit se s chutí a vervou mně vlastní. Uobjímám si ty dva skřítky k smrti. Co nezvládla nemoc, dokoná milující rodič.
V hlavě mám asi tucet článků, jsem na sebe sama zvědavá zda a jak se mi je podaří hodit na papír. Budu se snažit. Teď musím běžet.
Všem ještě jednou moc děkujeme za veškerou podporu, Vaše slova hodně pomáhala.
Prdlá Prvomatka, stále +2
Žádné komentáře:
Okomentovat