Erma Bombecková

MIMOŘÁDNÁ MATKA

Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak se vybírají mat­ky pro postižené děti?
Já si to představuji tak, že Bůh dává instrukce an­dělům a ti si je zapisují do ohromné matriky.
"Armstrongova Beth, syn. Patronem bude Matouš."
"Forestová Marjorie, dcera. Patronkou bude Cecílie."
"Rutledgová Carrie, dvojčata. Patronem... třeba Ger-hard, ten je zvyklý na málo zbožné lidi."
Až andělům nadiktuje jedno jméno, při kterém se usměje: "Téhle dáme postižené dítě."
Anděl se zvědavě ptá: "Bože, proč právě jí? Vždyť je tak šťastná."
"Právě proto," odpoví Bůh s úsměvem. "Copak bych mohl svěřit postižené dítě ženě, která nezná radost? To by bylo kruté."
"Ale je trpělivá?" ptá se anděl.
"Nechci, aby byla příliš trpělivá, jinak se utopí v se­belítosti a bolesti. Až se vzpamatuje z té rány a zármut­ku, určitě to zvládne."
"Ale, Pane, myslím, že ta žena v tebe ani nevěří."
Bůh se usměje: "Na tom nesejde. O to se můžu po­starat. Ta žena je dokonalá. Má správnou dávku egois-mu."
Andělovi to vzalo dech: "Egoismu? Copak to je nějaká ctnost?"
Bůh přikývne: "Jestli se od syna nedokáže čas od času oddělit, nikdy to nedokáže přežít. To je žena, které po­žehnám ne zcela dokonalým dítětem. Ještě to neví, ale budou jí mít co závidět.
Nikdy nic nebude brát jako samozřejmost. Žádný krů­ček pro ni nebude něčím obyčejným. Až její dítě poprvé řekne "máma", bude svědkem zázraku a bude to vědět. Až bude svému slepému dítěti popisovat strom nebo západ slunce, uvidí je, jako to dokáže málokterý člověk.
Dám jí, aby viděla jasně věci, které vidím já - lhostej­nost, krutost, předsudky - a dám jí, aby se přes ně pře­nesla. Nikdy nebude sama. Budu po jejím boku každou minutu každého dne jejího života, protože bude vyko­návat mou práci tak neomylně, jako bych tam byl já."
"A kdo bude patronem?" ptá se anděl připravený k zá­pisu do matriky.
Bůh se usmál: "Bude jí stačit zrcadlo."


Erma Bombecková, Další příběhy pro duši