neděle 5. června 2011

Srovnávací studie

Minulý (dost smutný) článek o Matýskově postižení mě poňoukl k vytvoření něčeho lehčího na toto téma. Rozhodla jsem se sepsat svou malou soukromou studii, srovnávající slasti a strasti matky normálního a postiženého dítěte. A hned na začátku jsem narazila na problém. Pojem jako matka normálního dítěte je kravina. Normální matka je ještě horší a matka dítěte bez handicapu je kapitální békovina, jak by řekl klasik. Tudíž jsem se rozhodla ji ve svém elaborátu nazvat pouze Matkou (M). A nastala potíž s označením jejího protikladu. Každé dítko, které má zdravotní handicap, je stiženo jinak. Má jiné problémy, vady, symptomy a tudíž nelze paušalizovat. Došla jsem k závěru, že musím srovnávat Matku (M) pouze s mou osobou. Ve vší falešné skromnosti. Takže se v článku nazývám MM (Matka Matěje). Dále bych ráda upozornila na fakt, že jsem pouze MM, tedy matkou postiženého chlapečka, a tak nemám představu, jak to chodí v domácnosti M. Jen čerpám ze svého vlastního dětství, z vyprávění svých kamarádek, jež spadají do kategorie M a z toho, co mám načteno v odborné literatuře jako je časopis Maminka. Jdeme na to:

(M): se ráno vzbudí třicet minut před plánovaným odchodem z domu, zajde si na záchod, vypije sklenici vody a otevře dveře dětského pokoje se slovy: "Vstávej, jdeme do školky."
(MM): si nastaví budík na hodinu dvacet před opuštěním bytu (4:50), leží v posteli a snaží se udržet oči otevřené. V tom z vedlejšího pokoje zaslechne: "Nanananana tatatata (malá pauza) E-e!" MM vyráží z postele jako neřízená střela a běží zachránit, co se dá. Pyžamko, spací pytel, potažmo prostěradlo a peřinu.

(M): V polospánku vytahuje z chlebníku rohlík, krájí jej na dvě poloviny a maže máslem a marmeládou. Svůj výtvor pokládá na talíři na stůl a volá směrem k dítěti:"Snídaně je na stole!" , načež odchází na čtvrt hodiny okupovat koupelnu.
(MM): Přebaluje dítě a přemýšlí, jakou stravu, jež nepotřebuje být rozkousána, může připravit. Jogurt má pořád, tvaroh byl včera na svačinu, přesnídávky došly. MM odnáší syna do kuchyně, usazuje jej za stůl a strouhá jablko. Zase.

(M): Opouští koupelnu, osprchovaná, s vyčištěnými zuby, krásně nalíčená a ptá se:"Dojdl(a) jsi? Utíkej se obléct. Šaty máš připravené na židli."
(MM): Nakrmí dítě, utře stůl a syna od zbytků ovoce a odnáší jej na přebalovací stůl. Bere do ruky připravenou mikinu a v tom si všímá skvrn od včerejšího tvarohu. Sundává dítě ze stolu, odchází ke skříni a hledá. Tohle měl na sobě včera, tohle má oslintané rukávy, tohle je na knoflíky, to by nepřežil. Nachází kus, který je čistý, nemá žádné složité zapínání a barevně ladí s manšestrovými kalhotami, jež byly připraveny včera večer. Bingo. Obléká dítě, usazuje jej na zem a odchází do koupelny.

(M): Odvádí dítko do školky.
(MM): Odchází do koupelny, kde se symbolicky postříká vodou, postraší zuby kartáčkem a běží do dětského pokoje zkontrolovat, že dítě je v pořádku, odnikud nikam nespadlo, ničím se nedusí a nesnaží se postavit opíraje se o houpací křeslo. Za doprovodného řevu mu obouvá boty, obléká bundu a usazuje jej do invalidního kočárku.

(M): se vrací ze zaměstnání, vyzvedává dítě ze školky a spěchá do samoobsluhy koupit párky a čtvrtku chleba na večeři.
(MM): (pozor! Přebírá výhodu) přichází domů, kde sedí chůva, sleduje televizi, zatímco dítě spokojeně pochrupuje ve svém pokoji.

(M): podává dítěti banán a zapíná televizi, kde běží Kouzelá školka.
(MM):probouzí dítě, přebaluje a uvažuje, čím jej následujících několik hodin zabavit. Televize je sice oblíbená, přesto není důvod, aby u ní syn trávil mládí. Podává mu drahou elektronickou hračku od Fische-price a sleduje, jak tato letí vzduchem. Pouští se do stavby komínu z kostek, aby byl ostentativně ignorován a dítě žadoní o procházku po bytě. Jelikož není schopno samo, je potřeba přijmout jeho nabízené ruce, sklonit záda a dojít několikrát z obývacího pokoje ke vchodovým dveřím a zpět.

(M): Ohřívá párky a připravuje koupel. Vkládá dítě do vany, přidává parníček a kačenku, odchází.
(MM): Snaží se narovnat křivou páteř a prosí manžela o přípravu koupele pro juniora. Svléká dítě a svěřuje jej do péče otce doufaje, že ho neutopí a že si po dobu koupání bude manžel vědom faktu, že syn s hlavou pod vodou neví, že nesmí dýchat.

(M): Hlásí, že večeře je na stole. Odchází sledovat zprávy v televizi.
(MM): Krmí dítě krupičnou kaší, sleduje jak si ji syn kydá do výstřihu na čerstvě umytý hrudník skrz čisté pyžamo a uvažuje, zda stihne sportovní zprávy.

(M): Posílá dítě do pokoje a během reklamy uprostřed detektivky kontroluje, že potomek spí.
(MM): Usíná na gauči s úvodní znělkou večerního programu.

Teď to vypadá, že (M) se celý den fláká, sem tam položí na stůl talíř s připraveným jídlem a vydává povely směrem k potomkovi. Je mi jasné, že to tak není. A to je okamžik, kdy se (MM) dostává v žebříčku kladů o pozici výš...

(M): Opouští i s dítětem byt a odchází na odpolední procházku, jejíž součástí je exkurze na místní pískoviště. Okamžitě po zabouchnutí dveří se jí potomek vytrhává z ruky a běží pohladit toulavého psa, nedbaje jeho podezíravého pohledu a křiku matky. Cestou na pískoviště cvrček sesbírá ze země dvě nahnilá jablka, větvičku a psí hovínko. S rozběhem skočí do jediné kaluže široko daleko, která zbyla po včerejším deštíku. (M) pomalu odchází hlasivky. Na dětském hřišti se robě popere o kyblíček, o němž ve finále vyjde najevo, že nynější majitelka jej před dvěma hodinami ukradla chlapečkovi nyní slézajícím prolézačku v zadní části parku. Zatímco se (M) pokouší konverzovat s ostatními matkami, zodpoví sedumnáctkrát otázku "Co je to?", desetkrát "A próč?" a dvaadvacetkrát zakřičí "Nelez tam!" S nervy nadranc a hlasem jako kuřák po prohýřené noci odvádí dítko za značného odmítavého jekotu z pískoviště a snaží se s ním docloumat domů. Teprve tam zjistí, že na hřišti zapomněli odrážedlo a posílá pro ně manžela.
(MM): Vyfikne juniora podle poslední dětské módy beze strachu, že by se mohl kdekoli umazat, usazuje jej do kočárku a odchází na hodinovou poklidnou procházku nedalekým parkem. Mládě si spokojeně brouká, ptáci zpívají, matka se spokojeně nadechuje čerstvého vzduchu. Idyla.

(M): Vchází do místního supermarketu s dítětem v nákupním vozíku a přemýšlí nad nejkratší cestou mezi regály nejlépe s vynecháním oddělení cukrovinek. U pečiva podává potomkovi rohlík, aby ho něčím zabavila a poslouchá protestativní útoky o krádeži od okolojdoucí důchodkyně. Nedbá. Snaží se poklusem proběhnout kolem police s čokoládami, její lest je však prohlédnuta a syn/dcera se velmi hlasitě dožaduje kindervajíčka a lízátka. Snaží se po cukroví sáhnout z vozíku a shazuje na zem pyramidu z čokolád Milka. (M) se omluvně rozhlíží a uklízí následky, načež je přerušena zaměstnankyní s otráveným výrazem ve tváři, jelikož dílo, které tvořila poslední dvě hodiny vidí rozházené po polovině uličky. (M) je vysvobozena a míří k pokladně. Hledá tu, u které je nejmenší fronta a žádné sladkosti. Dítě se kategor
icky dožaduje vyzvednutí ze své drátěné pasti, v rámci zachování pohody je mu vyhověno a ono se rozbíhá ke stojanu s bublifuky. Jeden (M) vítězoslavně přináší a žadoní o jeho koupi. Po matčině zamítavé odpovědi si děťátko lehá na zem, kope nohama a ječí, jakoby mu trhali nehty na nohou. (M) vrhá omluvné pohledy, sbírá radost svého života ze špinavé podlahy a opouští supermarket.
(MM): Vchází do prodejny, dítě usazené v kočárku a pomalu prochází všemi odděleními. Vkládá zboží do košíku, zatímco dítě se klidně rozhlíží a sem tam spokojeně broukne. MM nabízí aspoň Brumíka, ať z toho života malý něco má. Ten odmítavě vrtí hlavou.

Dalo by se pokračovat. Zůstaňme však spravedliví a zmiňme některé zápory života, jichž byla M ušetřena.

(M): má v mobilním telefonu uloženo číslo na pediatra, zubaře a pro všechny případy toxikologii.
(MM): má seznam zaplaven kontakty na dětskou lékařku, neurologa, ortopeda, ortodonta, zubaře, ORL, psycholožku, homeopata, prodejnu speciálních pomůcek, logopeda, dvě nemocnice a tři zdravotní pojišťovny.

(M): odváží dítě na víkend k tchýni a užívá si s mužem romantický večer, vědouce, že nejhorší, co se může stát, je nevolnost z přemíry sladkostí.
(MM): byla v kině naposledy před narozením potomka a nyní by se moc ráda zúčastnila této či podobné kulturní kratochvíle. Babičky nepřichází v úvahu, ani jedna už dvacetikilového invalidu neunese. Dědečkové mají z náročné péče strach. Kamarádky se MM neodvažuje oslovit a paní na hlídání dnes jako na potvoru nemá čas. Rodiče ukládají robě do postele, otvírají pytlík brambůrků a zapínají stupidní, okoukanou komedii v televizi.

(M): se čtrnáct dní před Vánoci optá dítěte, co by rádo od ježíška. Vyráží do prodejny hraček a po konzultaci s prarodiči kupuje vodní pistoli, klouzačku na zahradu a omalovánky se Spidermanem.
(MM): se měsíc před Štědrým dnem dívá na potomka a horečně uvažuje, co by mu asi tak přibližně mohlo udělat radost. Elektronických hraček, jež mají rozvíjet jeho jemnou motoriku, má tolik, že se nevejdou do dětského pokoje. Plyšové hračky odmítá a cokoliv, co vyžaduje samostatný pohyb je nežádoucí. Dva dny před inkriminovaným dnem vchází MM do hračkárny, zamíří do kojeneckého oddělení a vybírá žirafu od Lamaze (0-6m) a vkládačku od Tola (6-12m). Uvažuje, co bude s hračkami dělat deset minut po rozbalení dárků, kdy budou okoukané a prohlášeny za nudné odhozeny do kouta.

(M): si užívá okamžik po návratu z práce, kdy ji potomek vítá, nadšeně k ní běží s výkřiky "Maminká! Maminka je domá!" a ona se nechává obejmout a políbit.
(MM): sedí na zemi, lechtá mládě na bříšku, aby z něj vymámila roztomilý chechot, načež jej objímá, šeptajíce mu do ucha: "Máma tě miluje. Máš ji taky rád? Máš?" a snaží se smířit s tím, že na svou otázku možná nikdy nedostane odpověď.

15 komentářů:

  1. Až do posledního odstavce jsem se smála, pak jsem uronila slzu, ale jen malou :)

    OdpovědětVymazat
  2. Má, a i kdybyste to náhodou neslyšeli...s Máťou se to má tak jako s malým kotětem - "to, co kotě poví jediným pohledem, to my ani slovy povědět nesvedem."

    OdpovědětVymazat
  3. ja tu krupicovou kasi k veceri kvuli tobe nechci mit presolenou... posledni odstavec je srdcovka. Nikdo Te nema rad tak moc jako Matysek!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezky napsané. Jsem M(3,5 roku) a MM(2 roky), dva roky jsem nespala déle než tři hodiny, ale neměnila bych.

    OdpovědětVymazat
  5. Jako zasloužilá MM mám dobrý tip na vánoční dárek: u nás vždy bodují na kusu papíru rukou napsaná čísla od 1 do 10. No, je pravda, že mému M. je už deset.

    OdpovědětVymazat
  6. Děti si prý vybírají své rodiče. Podle toho je váš synek velice, ale opravdu VELICE, chytré dítě. Kdoví, jakých překvapení se od něj ještě dočkáte :o)

    OdpovědětVymazat
  7. ehm, dnes bez komentáře - nemám slov!

    OdpovědětVymazat
  8. Taky jsem MM(3) a M (8) a malý nesedí, takže nákup vrším do kočárku a až se jednou převrhne...:-( jo a to máme za tři týdny třetí narozeniny a taky se moc těším na nakupování v oddělení 0-12 M a přemýšlěním jakou tu 150 zpívají a blikající hračku...-))a budu toužebně pokukovat aspoň po odrážedle...

    OdpovědětVymazat
  9. Miluje Te z celeho sveho srdce. A verim, ze Ti to jednou i rekne.

    OdpovědětVymazat
  10. Opět pravdivě,s citem a humorem napsaný článek.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuju :) Jste skvělé. Jsem ráda, že jste se tak krásně zařadily do studie. Přeji všem, ať spadáte do kterékoliv kategorie, aby jste zažily z obou jen to lepší.

    OdpovědětVymazat
  12. ano, tato studie odpovídá skutečnosti... jsem MM (14) a M(6) a ty rozdíly jsou tedy značné... haha, úprava zevnějšku! Mám na ni přesně tolik času, než sjede plošina z 1.patra do přízemí-cca 3minuty-o nějakém make-upu nemůže být řeč! A rada mojí matky:"To si musíš přivstat,holčičko" se zde setkává s nepochopením.Holčička nevylehává do oběda, a je ráda, že urve 5-6hodin spánku v tahu. Líp se to prostě nenaučila za celou tu nekonečně dlouhou dobu zorganizovat.Ono je pořád tolik věcí,co musím, že nějak nemám kdy vymýšlet a následně i realizovat ty zlepšováky ;-)

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.