neděle 5. června 2011

Srovnávací studie

Minulý (dost smutný) článek o Matýskově postižení mě poňoukl k vytvoření něčeho lehčího na toto téma. Rozhodla jsem se sepsat svou malou soukromou studii, srovnávající slasti a strasti matky normálního a postiženého dítěte. A hned na začátku jsem narazila na problém. Pojem jako matka normálního dítěte je kravina. Normální matka je ještě horší a matka dítěte bez handicapu je kapitální békovina, jak by řekl klasik. Tudíž jsem se rozhodla ji ve svém elaborátu nazvat pouze Matkou (M). A nastala potíž s označením jejího protikladu. Každé dítko, které má zdravotní handicap, je stiženo jinak. Má jiné problémy, vady, symptomy a tudíž nelze paušalizovat. Došla jsem k závěru, že musím srovnávat Matku (M) pouze s mou osobou. Ve vší falešné skromnosti. Takže se v článku nazývám MM (Matka Matěje). Dále bych ráda upozornila na fakt, že jsem pouze MM, tedy matkou postiženého chlapečka, a tak nemám představu, jak to chodí v domácnosti M. Jen čerpám ze svého vlastního dětství, z vyprávění svých kamarádek, jež spadají do kategorie M a z toho, co mám načteno v odborné literatuře jako je časopis Maminka. Jdeme na to:

(M): se ráno vzbudí třicet minut před plánovaným odchodem z domu, zajde si na záchod, vypije sklenici vody a otevře dveře dětského pokoje se slovy: "Vstávej, jdeme do školky."
(MM): si nastaví budík na hodinu dvacet před opuštěním bytu (4:50), leží v posteli a snaží se udržet oči otevřené. V tom z vedlejšího pokoje zaslechne: "Nanananana tatatata (malá pauza) E-e!" MM vyráží z postele jako neřízená střela a běží zachránit, co se dá. Pyžamko, spací pytel, potažmo prostěradlo a peřinu.

(M): V polospánku vytahuje z chlebníku rohlík, krájí jej na dvě poloviny a maže máslem a marmeládou. Svůj výtvor pokládá na talíři na stůl a volá směrem k dítěti:"Snídaně je na stole!" , načež odchází na čtvrt hodiny okupovat koupelnu.
(MM): Přebaluje dítě a přemýšlí, jakou stravu, jež nepotřebuje být rozkousána, může připravit. Jogurt má pořád, tvaroh byl včera na svačinu, přesnídávky došly. MM odnáší syna do kuchyně, usazuje jej za stůl a strouhá jablko. Zase.

(M): Opouští koupelnu, osprchovaná, s vyčištěnými zuby, krásně nalíčená a ptá se:"Dojdl(a) jsi? Utíkej se obléct. Šaty máš připravené na židli."
(MM): Nakrmí dítě, utře stůl a syna od zbytků ovoce a odnáší jej na přebalovací stůl. Bere do ruky připravenou mikinu a v tom si všímá skvrn od včerejšího tvarohu. Sundává dítě ze stolu, odchází ke skříni a hledá. Tohle měl na sobě včera, tohle má oslintané rukávy, tohle je na knoflíky, to by nepřežil. Nachází kus, který je čistý, nemá žádné složité zapínání a barevně ladí s manšestrovými kalhotami, jež byly připraveny včera večer. Bingo. Obléká dítě, usazuje jej na zem a odchází do koupelny.

(M): Odvádí dítko do školky.
(MM): Odchází do koupelny, kde se symbolicky postříká vodou, postraší zuby kartáčkem a běží do dětského pokoje zkontrolovat, že dítě je v pořádku, odnikud nikam nespadlo, ničím se nedusí a nesnaží se postavit opíraje se o houpací křeslo. Za doprovodného řevu mu obouvá boty, obléká bundu a usazuje jej do invalidního kočárku.

(M): se vrací ze zaměstnání, vyzvedává dítě ze školky a spěchá do samoobsluhy koupit párky a čtvrtku chleba na večeři.
(MM): (pozor! Přebírá výhodu) přichází domů, kde sedí chůva, sleduje televizi, zatímco dítě spokojeně pochrupuje ve svém pokoji.

(M): podává dítěti banán a zapíná televizi, kde běží Kouzelá školka.
(MM):probouzí dítě, přebaluje a uvažuje, čím jej následujících několik hodin zabavit. Televize je sice oblíbená, přesto není důvod, aby u ní syn trávil mládí. Podává mu drahou elektronickou hračku od Fische-price a sleduje, jak tato letí vzduchem. Pouští se do stavby komínu z kostek, aby byl ostentativně ignorován a dítě žadoní o procházku po bytě. Jelikož není schopno samo, je potřeba přijmout jeho nabízené ruce, sklonit záda a dojít několikrát z obývacího pokoje ke vchodovým dveřím a zpět.

(M): Ohřívá párky a připravuje koupel. Vkládá dítě do vany, přidává parníček a kačenku, odchází.
(MM): Snaží se narovnat křivou páteř a prosí manžela o přípravu koupele pro juniora. Svléká dítě a svěřuje jej do péče otce doufaje, že ho neutopí a že si po dobu koupání bude manžel vědom faktu, že syn s hlavou pod vodou neví, že nesmí dýchat.

(M): Hlásí, že večeře je na stole. Odchází sledovat zprávy v televizi.
(MM): Krmí dítě krupičnou kaší, sleduje jak si ji syn kydá do výstřihu na čerstvě umytý hrudník skrz čisté pyžamo a uvažuje, zda stihne sportovní zprávy.

(M): Posílá dítě do pokoje a během reklamy uprostřed detektivky kontroluje, že potomek spí.
(MM): Usíná na gauči s úvodní znělkou večerního programu.

Teď to vypadá, že (M) se celý den fláká, sem tam položí na stůl talíř s připraveným jídlem a vydává povely směrem k potomkovi. Je mi jasné, že to tak není. A to je okamžik, kdy se (MM) dostává v žebříčku kladů o pozici výš...

(M): Opouští i s dítětem byt a odchází na odpolední procházku, jejíž součástí je exkurze na místní pískoviště. Okamžitě po zabouchnutí dveří se jí potomek vytrhává z ruky a běží pohladit toulavého psa, nedbaje jeho podezíravého pohledu a křiku matky. Cestou na pískoviště cvrček sesbírá ze země dvě nahnilá jablka, větvičku a psí hovínko. S rozběhem skočí do jediné kaluže široko daleko, která zbyla po včerejším deštíku. (M) pomalu odchází hlasivky. Na dětském hřišti se robě popere o kyblíček, o němž ve finále vyjde najevo, že nynější majitelka jej před dvěma hodinami ukradla chlapečkovi nyní slézajícím prolézačku v zadní části parku. Zatímco se (M) pokouší konverzovat s ostatními matkami, zodpoví sedumnáctkrát otázku "Co je to?", desetkrát "A próč?" a dvaadvacetkrát zakřičí "Nelez tam!" S nervy nadranc a hlasem jako kuřák po prohýřené noci odvádí dítko za značného odmítavého jekotu z pískoviště a snaží se s ním docloumat domů. Teprve tam zjistí, že na hřišti zapomněli odrážedlo a posílá pro ně manžela.
(MM): Vyfikne juniora podle poslední dětské módy beze strachu, že by se mohl kdekoli umazat, usazuje jej do kočárku a odchází na hodinovou poklidnou procházku nedalekým parkem. Mládě si spokojeně brouká, ptáci zpívají, matka se spokojeně nadechuje čerstvého vzduchu. Idyla.

(M): Vchází do místního supermarketu s dítětem v nákupním vozíku a přemýšlí nad nejkratší cestou mezi regály nejlépe s vynecháním oddělení cukrovinek. U pečiva podává potomkovi rohlík, aby ho něčím zabavila a poslouchá protestativní útoky o krádeži od okolojdoucí důchodkyně. Nedbá. Snaží se poklusem proběhnout kolem police s čokoládami, její lest je však prohlédnuta a syn/dcera se velmi hlasitě dožaduje kindervajíčka a lízátka. Snaží se po cukroví sáhnout z vozíku a shazuje na zem pyramidu z čokolád Milka. (M) se omluvně rozhlíží a uklízí následky, načež je přerušena zaměstnankyní s otráveným výrazem ve tváři, jelikož dílo, které tvořila poslední dvě hodiny vidí rozházené po polovině uličky. (M) je vysvobozena a míří k pokladně. Hledá tu, u které je nejmenší fronta a žádné sladkosti. Dítě se kategor
icky dožaduje vyzvednutí ze své drátěné pasti, v rámci zachování pohody je mu vyhověno a ono se rozbíhá ke stojanu s bublifuky. Jeden (M) vítězoslavně přináší a žadoní o jeho koupi. Po matčině zamítavé odpovědi si děťátko lehá na zem, kope nohama a ječí, jakoby mu trhali nehty na nohou. (M) vrhá omluvné pohledy, sbírá radost svého života ze špinavé podlahy a opouští supermarket.
(MM): Vchází do prodejny, dítě usazené v kočárku a pomalu prochází všemi odděleními. Vkládá zboží do košíku, zatímco dítě se klidně rozhlíží a sem tam spokojeně broukne. MM nabízí aspoň Brumíka, ať z toho života malý něco má. Ten odmítavě vrtí hlavou.

Dalo by se pokračovat. Zůstaňme však spravedliví a zmiňme některé zápory života, jichž byla M ušetřena.

(M): má v mobilním telefonu uloženo číslo na pediatra, zubaře a pro všechny případy toxikologii.
(MM): má seznam zaplaven kontakty na dětskou lékařku, neurologa, ortopeda, ortodonta, zubaře, ORL, psycholožku, homeopata, prodejnu speciálních pomůcek, logopeda, dvě nemocnice a tři zdravotní pojišťovny.

(M): odváží dítě na víkend k tchýni a užívá si s mužem romantický večer, vědouce, že nejhorší, co se může stát, je nevolnost z přemíry sladkostí.
(MM): byla v kině naposledy před narozením potomka a nyní by se moc ráda zúčastnila této či podobné kulturní kratochvíle. Babičky nepřichází v úvahu, ani jedna už dvacetikilového invalidu neunese. Dědečkové mají z náročné péče strach. Kamarádky se MM neodvažuje oslovit a paní na hlídání dnes jako na potvoru nemá čas. Rodiče ukládají robě do postele, otvírají pytlík brambůrků a zapínají stupidní, okoukanou komedii v televizi.

(M): se čtrnáct dní před Vánoci optá dítěte, co by rádo od ježíška. Vyráží do prodejny hraček a po konzultaci s prarodiči kupuje vodní pistoli, klouzačku na zahradu a omalovánky se Spidermanem.
(MM): se měsíc před Štědrým dnem dívá na potomka a horečně uvažuje, co by mu asi tak přibližně mohlo udělat radost. Elektronických hraček, jež mají rozvíjet jeho jemnou motoriku, má tolik, že se nevejdou do dětského pokoje. Plyšové hračky odmítá a cokoliv, co vyžaduje samostatný pohyb je nežádoucí. Dva dny před inkriminovaným dnem vchází MM do hračkárny, zamíří do kojeneckého oddělení a vybírá žirafu od Lamaze (0-6m) a vkládačku od Tola (6-12m). Uvažuje, co bude s hračkami dělat deset minut po rozbalení dárků, kdy budou okoukané a prohlášeny za nudné odhozeny do kouta.

(M): si užívá okamžik po návratu z práce, kdy ji potomek vítá, nadšeně k ní běží s výkřiky "Maminká! Maminka je domá!" a ona se nechává obejmout a políbit.
(MM): sedí na zemi, lechtá mládě na bříšku, aby z něj vymámila roztomilý chechot, načež jej objímá, šeptajíce mu do ucha: "Máma tě miluje. Máš ji taky rád? Máš?" a snaží se smířit s tím, že na svou otázku možná nikdy nedostane odpověď.

15 komentářů:

  1. Až do posledního odstavce jsem se smála, pak jsem uronila slzu, ale jen malou :)

    OdpovědětVymazat
  2. Má, a i kdybyste to náhodou neslyšeli...s Máťou se to má tak jako s malým kotětem - "to, co kotě poví jediným pohledem, to my ani slovy povědět nesvedem."

    OdpovědětVymazat
  3. ja tu krupicovou kasi k veceri kvuli tobe nechci mit presolenou... posledni odstavec je srdcovka. Nikdo Te nema rad tak moc jako Matysek!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezky napsané. Jsem M(3,5 roku) a MM(2 roky), dva roky jsem nespala déle než tři hodiny, ale neměnila bych.

    OdpovědětVymazat
  5. Martinova máma5. června 2011 23:24

    Jako zasloužilá MM mám dobrý tip na vánoční dárek: u nás vždy bodují na kusu papíru rukou napsaná čísla od 1 do 10. No, je pravda, že mému M. je už deset.

    OdpovědětVymazat
  6. Velmi zábavné čtení!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děti si prý vybírají své rodiče. Podle toho je váš synek velice, ale opravdu VELICE, chytré dítě. Kdoví, jakých překvapení se od něj ještě dočkáte :o)

    OdpovědětVymazat
  8. ehm, dnes bez komentáře - nemám slov!

    OdpovědětVymazat
  9. Taky jsem MM(3) a M (8) a malý nesedí, takže nákup vrším do kočárku a až se jednou převrhne...:-( jo a to máme za tři týdny třetí narozeniny a taky se moc těším na nakupování v oddělení 0-12 M a přemýšlěním jakou tu 150 zpívají a blikající hračku...-))a budu toužebně pokukovat aspoň po odrážedle...

    OdpovědětVymazat
  10. Miluje Te z celeho sveho srdce. A verim, ze Ti to jednou i rekne.

    OdpovědětVymazat
  11. Opět pravdivě,s citem a humorem napsaný článek.

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuju :) Jste skvělé. Jsem ráda, že jste se tak krásně zařadily do studie. Přeji všem, ať spadáte do kterékoliv kategorie, aby jste zažily z obou jen to lepší.

    OdpovědětVymazat
  13. ano, tato studie odpovídá skutečnosti... jsem MM (14) a M(6) a ty rozdíly jsou tedy značné... haha, úprava zevnějšku! Mám na ni přesně tolik času, než sjede plošina z 1.patra do přízemí-cca 3minuty-o nějakém make-upu nemůže být řeč! A rada mojí matky:"To si musíš přivstat,holčičko" se zde setkává s nepochopením.Holčička nevylehává do oběda, a je ráda, že urve 5-6hodin spánku v tahu. Líp se to prostě nenaučila za celou tu nekonečně dlouhou dobu zorganizovat.Ono je pořád tolik věcí,co musím, že nějak nemám kdy vymýšlet a následně i realizovat ty zlepšováky ;-)

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...