Aprílový žertíček

Rozdíl mezi muži a chlapci...

... je jen ve velikosti jejich hraček

Dnešní ráno jsem potkala Zážitek. Zážitek je věc, která se vám stane jednou, dvakrát, maximálně třikrát za deset let, ale budete si ji po zbytek života pamatovat. Procházela jsem ve velmi časné hodině, přesněji deset minut po otvíračce, obchodním centrem za účelem koupě obligátního koblížku a kávičky. Kráčela jsem tichými chodbami prostými zákazníků, mé kroky vytvářely v bludišti chodeb několikanásobnou ozvěnu a jak jinak, hrabala jsem se v kabelce. každá žena, která ze své osobní tašky potřebuje vytáhnout jakoukoliv drobnost menší než dvoulitrová láhev vody, se musí nejprve obsahem prohrabat. A jak tak hledám svou ranní dvacetikorunu, periferním viděním zahlédnu pohyb. Nezvyklý, šustivý, klidný pohyb. Zvednu své zvědavé oko od přihrádky na doklady a mému zraku se naskytne zajímavý pohled. Dva pánové, zdůrazňuji slovo pánové, určitě nešlo o postpubertální dvacetileté kluky, mi křížili cestu, jeden seděl na nákladním vozíku jako malý budha, druhý ho tlačil a jejich přísný pohled mi naprosto jasně říkal, ať se opovážím ceknout, nebo zvednout koutek v náznaku úsměvu. Tohle je vážná věc, oni si hrají a já se jim nemám co chechtat. Nechechtala jsem se. Tam uvnitř jsem se mohla potrhat smíchy, ale jejich kamenným tvářím jsem jen kývla na pozdrav. Když jsme se bez jediného zachichotání minuli, zaslechla jsem tlumený hovor, který končil lehce hlasitým "ne ne ne, žádné střídání nebude. řeklo se až do skladu".

Dospělí muži.

Brzy ráno, v zaměstnání.

A jak krásně si uměli hrát.