středa 19. června 2013

Jednoho letního rána

Sedím na louce před chatou a dívám se na slunce, které se pomalu, ale jistě šplhá po obloze nahoru. Nad sebou plechové nebe, pod rukama cítím rosu. Bude nádherný, horký, letní den. Jeden z těch, které si člověk schovává na až-mi-budou-umrzat-uši. Najednou ze dveří vybíhá dítě, bosky, jen v kalhotkách od pyžamka. Letí ke mně jako splašený a křičí: "Maminko! Maminko, mně se zdál strašlivej sen! Nefungovaly mi nožičky a nemohl jsem chodit. Ani mluvit. Chtěl jsem ti říct, že jsem viděl šnečka jak leze na strom a nešlo to! Mamí, já ti dám pusu, jo?" skáče mi kolem krku a své dlouhé nohy obtáčí kolem mého pasu jako malá chobotnička. Padám na záda do trávy, pevně ho objímám a řehtáme se, až nám tečou slzy. "To byl jen sen, prdelko" šeptám mu do ucha, "už je dobře".

A pak to probuzení. To je zase moje noční můra.

12 komentářů:

  1. ach jo, jdu si hned potulit toho svýho. dneska byl nepříčetnej (asi z vedra), ale je můj.

    OdpovědětVymazat
  2. ale zázraky se prý dějí.

    OdpovědětVymazat
  3. Sny jsou od toho,aby se snili.Ber,co život dává,buď šťastná a věř.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak ale ten sen je dokonaly, s tymi nohami jak ich obtaca kolem pasu.

    OdpovědětVymazat
  5. Několikrát jsem smazala příspěvek.Tak jen stručně,ale od srdce.Moc na Tebe myslím.

    OdpovědětVymazat
  6. Chápu.Taky mívám sny o tom,že můj syn je zdravý,vnímá mě,říká mi mami.A probuzení potom bolí.

    OdpovědětVymazat
  7. Bude líp, určitě!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Letní ráno je nejhezčí. Nemám ráda zimní mlhu a šeď, potom na mě padají chmury. Rozháním je vtipnými videjky http://tojemasakr.cz/clanky/nejsilenejsi-postovni-schranky-vsech-dob/

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...