čtvrtek 11. srpna 2016

Hurá na dovolenou!

Svého času jsem se přilepila k internetu ve snaze najít nám místo na prázdniny. Coby malé naivní děvčátko jsem si myslela, že úkol, který jsem si stanovila, zvládnu malíčkem na levé zadní. Cha.

Vyhledávač na mě hned zkraje jen tak cvičně vyplivl 110 možných destinací v námi žádané lokalitě - Zemi Nezemi. 110 hotelů, hostelů, penzionů, chat a chalup, stanových stání, parkovacích míst pro karavan. Byla toho opravdu hromada. Bylo mi jasné, že na konec seznamu ani nedojdu, nejpozději na třetí straně musí být TO ono.
Ještě za dvě hodiny, po třetím a tentokrát již celkem zevrubném čtení, jsem seděla u počítače, ani o informaci chytřejší než na začátku. Tady něco nehrálo.

Nejprve jsem vyřadila vše nad cenovým stropem. Nejedeme do Puppu, snažíme se najít chalupu v horách. 30 000 korun českých za 5 dnů /sic!/ bez jakékoliv penze, ba i bez toho rohlíku s máslem k snídani, mi přišlo jako chucpe.

Pak jsem smazala všechno, k čemu vedly schody.
Seznam se začal krátit.

Vynechala jsem hotely, musíme klukům aspoň částečně vařit, což s rychlovarnou konvicí, dvěma skleničkami na zubní kartáček a vývrtkou půjde jen opravdu ztuha.

Motely a hostely, včetně ubytoven letěly vzápětí.

Následovaly je domy bez zahrad. Jestli děti nevypustíme aspoň na deset minut denně plácat do kaluží, ukvílejí nás do bezvědomí.

A podívejme! Hned první řádek teď začal vypadat nadějně. Dům pěkný, parkování přímo u něj, ložnice v přízemí, zdá se, že máme vítěze. Nechtěla jsem něco zanedbat a prohlédla jsem si penzion detailně. Malá a útulná hospůdka hned naproti znamenala, že nebude daleko pro kus žvance. Bezva. Takže je kde zaparkovat, kde se vyspat a najíst, teď ještě, jak byli spokojení ostatní návštěvníci a můžu rezervovat.

"Ubytování hezké, čisté, jen na hřiště je daleko. Penzion nemá zahradu."
Ou.
"Příjemní majitelé, čisto, útulno, ale halekání z knajpy, která leží přímo přes ulici bylo slyšet po celou dobu pobytu a celou noc až do rána."
No a máme vymalováno.

Tak ještě jednou. Očima jsem projížděla seznamem v naději, že mé vetché oko něco přehlédlo.

Tohle je daleko,
tohle v centru města,
sem vedou schody,
nemá ložnici v přízemí,
nemá kuchyňku,
drahé,
tohle je snad stará nádražní budova, ne?
nemá ložnici v přízemí,
nemá ložnici v přízemí.

Aha, zdá se, že mi unikl docela důležitý filtr. Kluky do schodů nosit nemůžeme, Maty je na to už těžký. A to, co někteří majitelé chalup považují za schody, bych nedokázala nazvat provazovým žebříkem ve stádiu rozkladu ani při nejlepší vůli.
Poté, co jsem zaškrtla políčko Bezbariérové, jsem se už vůbec nestačila divit. Zdá se, že existují hoteliéři, a není jich v naší zemi málo, kteří by dokázali na kolečkovém křesle vyjet po točitých schodech do patra a uložit se tam ke spánku na palandě. Šikovní kluci jsou to.

Z pompézního seznamu o stodeseti položkách se mi na monitoru krčila roztomilá hromádka do třiceti čísel.

To není možné, aby v Zemi Nezemi neexistovala jedna chalupa s ložnicí v přízemí, ledničkou a dvouplotýnkovým vařičem. To mi nevykládejte.

Zdálo se, že jsem byla všemi možnými podmínkami a filtry zahnána do kouta, ze kterého se dalo dostat jediným způsobem.
Oželela jsem cenový strop. Prostě letos bude Ježíšek chudý, každému maximálně deset dárků.

Resort Chalupy Fantazie vypadal dobře. Bohužel, jejich webové stránky nebyly dělané pro primitívy jako je má maličkost. V úvodu hovořili o apartmánech, popisky ve fotogalerii se týkaly studií a v ceníku jsem našla pokoje. Moc moudrá jsem nebyla. Není nic jednoduššího než se zeptat na místě, takže jsem poslala půlnoční poštu. Naštěstí jsem nečekala dlouho, ranní ptáče mi z Resortu odepsalo, že v daném mnou požadovaném termínu mají k dispozici buď chatku, která má bezbariérovou kouplenu, ale spí se v kuchyni na rozkládacím gauči, nebo apartmán pro dvacet lidí. Tam si prý můžu vybrat, z kolika přízemních ložnic budu chtít, ovšem cena je za budovu.
Tak tudy cesta fakt nepovede.

Nedala jsem se.

Resort Apartements na kopci nabízel bezbariérový přístup. Měl kuchyňku. Měl ložnici v přízemí. Měl zahradu s houpačkou. Bezva. Měl to, čemu se říká Částečně flexibilní podmínky zrušení. ?
?: V ceně pokoje není zahrnuta ani snídaně, ani oběd, ani večeře, ani Coop v dohledu. Upozorňujeme, že pokud do penzionu nepřijedete, nebo rezervaci zrušíte nebo změníte, bude vám účtováno 100% z ceny.
WTF?!

Z původního seznamu o stodeseti položkách mi zbyl pivovar a škola.

Jak smutné.
Zdá se, že opravdu pojedeme pod stan. Budeme mít ubytování bez bariér, bez schodiště, vařit budeme na lihovém vařiči z armystoru a vstup na zahradu bude přímo z ložnice. Jako bonus, cena bude víc než příznivá. Co víc si můžeme přát?

7 komentářů:

  1. Nevím kde leží vaše země nezemě, ale my už jezdíme jen do Rakouska. Lepší služby než u nás a za stejné ne-li lepší ceny. Ubytování řeším přes booking.com a vždycky Ok.

    OdpovědětVymazat
  2. My totiž potřebujeme vlastní kuchyň z důvodů těžkých potravinových alergií u malé.

    OdpovědětVymazat
  3. Já vždycky řeším kuchyň (taky vařím), oplocený pozemek (zdrhá), víc pokojů, snažím se minimalizovat přítomnost miminek, pochopitelně cenu, no a v okolí musí být lanovky:-) Předloni Jeseníky - http://www.penzionmia.cz/ (my bydleli v patře, tuším, že byly ale i pokoje v přízemí), letos Krušné hory http://www.apartmany-iva.cz/ - taky s bezbariérovými pokoji.

    OdpovědětVymazat
  4. Mít kuchyň na dovče je k nezaplacení. My jsme se tento rok lehce nachytali, penzion sliboval mnoho, na místě jsme byli nemile překvapeni. Proto se nakonec nedivím těm stanům...

    OdpovědětVymazat
  5. Letos už to nestihnem, ale příští rok vás zveme k nám. Požadavky splňujem a platí se u nás vínem.

    OdpovědětVymazat
  6. Přeju krásný den. Třeba by se vám líbilo tady: https://sites.google.com/site/ubytovanichanova/. My tam letos byli už potřetí a pořád objevujeme další a další krásná zákoutí. Info třeba e-mailem...

    OdpovědětVymazat
  7. Ayo, do zahraničí se s klukama bojíme. Na booking hledám, leč zatím marně. Potravinových alergií maličké je mi líto, třeba z nich ještě vyroste ;)

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.