neděle 7. prosince 2014

První vánoční

Kapitlola I. - pečeme cukroví.

Dala jsem dokupy 85% receptů, sepsala ingredience a vydala se na nákup. V hale obchoďáku jsem hrdě ignorovala inzertní lístek, že

"PRODÁM VLAŠSKÉ OŘECHY - 120Kč/kg"

abych vzápětí koupila 1/2 kila lískových za bratru 159 KáČé /sic!/. No nic. Nezačala jsem právě nejšťastněji, ale měla jsem mouku, cukr i dost másla pochybné kvality, abych se mohla vrhnout na věc.

Jelikož mě má drahá maminka při pokusu o výchovu velice často a velice pečlivě (to bylo řevu) nabádala, abych vše co dělám, dělala pořádně, pořád mi jeden chybějící recept hlodal v hlavě. Pořád. Rumkulky. Ty nejlepší, nejfantastičtější, nejchutnější rumové kuličky na celém šírém světě. Je s nimi v podstatě každý rok nějaká potíž, ale já se nevzdávám. Bez kuliček to prostě nejsou svátky. Jejich hlavní přísadou je BB pudink, věc, kterou v Čechách neseženete. Vsadím se, že je velmi zdraví závadný, nejspíš proto, jak je prudce jedlý. Ale nevadí, všude žijí dobří lidé a to i v zahraničí - na dalekém Slovensku. Poprosila jsem a byla vyslyšena, ve špajzu se na mě smějí tři krásné malé krabičky.

Tak, základ bychom měli. Teď s čím to smíchat dohromady. Každý rok po použití recept pečlivě založím, abych do dvanácti měsíců bezpečně zapomněla kam. A každý rok s tím otravuju mámu. Letos jsem se rozhodla vyjít ze situace jako vítěz a ještě navíc se ctí. Nejsem žádné béčko, strýček huhla a teta wiki vědí všechno.
Pokud vás to zajímá - je to lež. Zadala jsem požadavek do vyhledávače a vybaflo na mě hned několik receptur. Otevřela jsem první z nich, abych se dozvěděla, že do mísy dáme dvě balení BB pudinku. Jak velká balení? Optala jsem se. Mám doma 250g, ale stoprocentně si pamatuji z dětství malé pytlíky. Kolik měly? 50? 100? Sakra. Tak druhý recept. Potřebné přísady psal/a autor/ka: BB puding 2x
Och.
Nevadí, jedeme dál.
"Potřebujeme BB pudink, cukr, máslo....." zde se autor tak podružnou informací jako množství nebo gramáž vůbec nehodlal nechat omezovat.

Bylo na čase vyvěsit bílý prapor. Vyslala jsem první sms: "Prosím, máš recept na rumkulky, mami?" Po dvou hodinách došla odpověď: "Vydrž, najdu."
Nevydržím. Musím to mít teď hned a tady, předevčírem bylo pozdě.

Oslovila jsem tedy kamarádky na nejmenovaném diskusním fóru. "Prosím, nevíte někdo....?" A hle! Tu přišla odpověď "Ale víme, koukej...." nadšeně jsem klikla na odkaz. Jehož text začínal "2 pytlíčky BB pudinku..." AAAaaaaaaaaaargh! Nevadí, nevadí, pod receptem diskuze pokračovala. Někdo radil 50g, někdo 250g, autorka trvala na stodvaceti. Ach. Pomalu jsem se smiřovala s myšlenkou, že toto je to nejlepší, čeho se mi dnes dostalo. Červíček někde vzadu v lebce radil, abych všechny recepty snesla na jednu velkou hromadu, přísady sečetla a zprůměrovala. Ale to mi přišlo jako příliš velké harakiri i na Láďu Hrušku.

Dobrá. Je čas opět si přiznat prohru a s pokorou sobě vlastní /sic!/ přijmout, co je nabízeno. Děkuji.

A pak pípla smska. Jen tak decentně, potichu, jakoby se i mobil bál zakřiknout dobré zprávy, jež přináší. Hurá!!! Máma píše KOLIK toho blbýho kakalovýho prášku do rumkoulí přijde! Jupí!!!

JE NA TO TREBA BB PUDINK 2 MALE BALENI 189 DKG MASLA.....

2 komentáře:

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...