úterý 8. dubna 2014

Nechápu

Rovnou se přiznávám, že nejsem žádný módní guru. Můj styl oblékání lehce balancuje na hraně soudobých trendů a konzervativního nevkusu "stará mladá". Abych to upřesnila, rifle a top s výstřihem jsou fajn.
ALE.
Ada promine, já prostě musím.

Jsou takové "módní kousky", ze kterých se prostě nemůžu vyspat. Hlava mi nebere, kde se vzaly, proč je někdo prodává a jak, do pekla, je můžou rozumní lidé nosit? Tedy, za daných podmínek. Jako hlavní příklad bych tady ráda uvedla LEGÍNY. Ano, i já je mám doma, ano i já je jednou za pět až osm uherských let opráším a vytáhnu provětrat. Ale pod šatovkou! Pod minisukní! Nebo pod extra dlouhou tunikou! Nikdy! Nikdy a opravdu NIKDY nevystavuju své zaoblené pozadí (pro silnější povahy tlustou prdel) všem na odiv! Co to sakra je za trend? Tričko/mikina/top sotva do pasu, při troše dobré vůle necháme laškovně vykukovat špíčky a pod to tenoučký obepnutý kus látky. A kdyby se jednalo jen o puberťačky světa neznalé, ale tuhle novomódní vymyšlenost dnes potkávám napříč věkovými i sociálními skupinami. Pětadvacet nebo padesát, leta nehrajou roli, o kilech nemluvě. Copak ony dámy nemají doma zrcadlo? Trpí strnutím šíje, že se v něm nemůžou shlídnout z více stran? Nebo, a to je ta nejpravděpodobnější verze, se v něm shlédnou a seznají, že dobrý, ani Barbie by se za tak krásný nohy nemusela stydět.
A pozor, vážení. Při snaze najít odpovídající obrázek, který bych sem zcela nelegálně vlepila (což nakonec neudělám), jsem si uvědmila, že ne jen my boubelky bychom si na takový způsob oblékání měly dát pozor. Ona i slečna s "odpovídající váhou" 35 - 42kg nevypadá nic moc, obtahujíce své kosti nejprve pruhem tenké, beztuké kůže a poté ještě tenčí vrstvou látky. Nejlépe tygrovaného vzoru. Můj J. má díky mé postavě malounko pokřivený vkus, přesto ani on na velmi štíhlých dívkách v obtažených legínách neshledává nic moc zajímavého: "Té by se mezi stehny otočil tank i s laufem. Nahou bych ji vidět nechtěl, tím mikroténem to ale moc nevylepšila."
Prostě na tom trvám. Neukazujme zadek. Ani boubelatý, ani kostnatý. Nechme si ho na doma.

Kalhoty tureckého střihu.
Nevím, jestli se vyjadřuju správně odborným pojmem, mám na mysli ty pytle s rozkrokem u kolen, které se poslední dobou staly věrnou ozdobou ulic. Co je na nich hezkého? Co na našich postavách mají zdůrazňovat? Obrovské pozadí schované v nařasené látce? Nebo ultrakrátké nožičky, jejichž dojem vytváří? To jsou opravdu tak strašně hrozně moc pohodlné, že si člověk řekne "vem to nešť, hlavně, že mám na sobě něco, v čem si můžu dřepnout" ? Já si nemůžu pomoct, ale ani ty modelky mi v nich nepřijdou sexy a nádherné. Naopak si říkám, že mají kliku, že zbytkem těla upoutají dost pozornosti.

Dnes ráno jsem čekala na autobus a obdivovala slečnu o osmdesáti kilech živé váhy v krásných, růžovoučkých, lesklých legínách a bundičce lehounce nad pas. Mé myšlenky zabloudily k tureckým kalhotám, a když už jsem měla svůj módní článeček skoro celý v hlavě, prošla kolem paní, která to všechno zachránila. Mrkváče. Červené sáčko, kotníkové botičky zvané "křusky" a mezi tím krásné, o jedno až dvě čísla větší, tudíž roztomile plandavé mrkváče barvy dětské stolice. Asi nesla na druhém rameni kabelku, na tu jsem však už neměla odvahu.

A najednou byl ten svět tak nějak hezčí. Veselejší.

13 komentářů:

  1. Teda vy jste mě pobavila. :-)) Naprosto sdílím Váš názor. Na legíny si bez sukně netroufnu, sice mám 60 kg a 170 cm, ale už jsem přeci jen odrostlejší skoro 40letá "holka", o tureckých kalhotách ani nemluvím... To snad vymyslel úchyl. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Náhodou, já ty turecký kalhoty miluju. I když to má na sobě krásná slečna, připadám si vedle ní ve svém tričku a džínách i ve svém věku děsně sexi a ještě se zasměju...

    OdpovědětVymazat
  3. Turecké kalhoty jsem viděla předevčírem džínové, a to  na jedné postarší zaoblenější dámě malého vzrůstu a koukala jsem s otevřenou pusou.

    OdpovědětVymazat
  4. Legíny sa ani mne nepačia ak je k tomu kratučké tričko a kratučká mikinka. Ale ak si k tomu daju dlhšie tričko je to vpohode, samozrejme ak to nieje 100 kilová žena alebo 30 kilová. Tiež to nepochopím na 100 ročmých ženách, ale hold musíme byť tolerantní každý ma iný štýl a možno sa v nich cíti mladšie:) Musím sa ale priznať že mne osobne sa moc nepáčia leginy a k tomu sukna príde mi to také gadžovské, ked už sukna tak čierne silonky maximalne , zas je to divné pretože k šatám sa mi leginy pačia, ja viem som divná :OO

    OdpovědětVymazat
  5. Já modu neřeším a je mi celkem fuk v čem kdo chodí,když se cítí dobře

    OdpovědětVymazat
  6. :-) tak to je přesný!Pěkně shrnuté postřehy - asi mám stejný vkus :-)  Legíny a růžová barva na postavách typu "hrošík liberijský" - tuto odvahu nepřestanu nikdy obdivovat, jelikož sama ji nemám a mít už asi nikdy nebudu, neb jak píšete- my doma v chodbě zdrcadlo máme- a dost velké :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za skvělý text. Pořádně jsem se zasmála. Odvahu některých slečen nepřestanu obdivovat, já bych tak nevylezla ani za nic, a to mám tak dobře o 15 kilo míň než ony...

    OdpovědětVymazat
  8. A mně se zase nelíbí, když to, co se někomu nelíbí, sdělí slovy "obdivuji".

    OdpovědětVymazat
  9. *..odhalující půlky se mi prostě a jednoduše nelíbí

    OdpovědětVymazat
  10. [8]: Tak každému z nás se něco líbí a něco zas vůbec  a každý obdivujeme po svém. Mně se třeba nelíbí, že tento blog má samozvanou moderátorku diskuze.  Na tomto způsobu umravňování nic obdivuhodného neshledávám.

    OdpovědětVymazat
  11. Bylo by dobré, kdyby autorka pomocí konfekčního čísla zobjektivizovala některá tvrzení ohledně své postavy (konkrétně např. výraz "tlustá prdel"), protože mám důvodné podezření, že se výše zmíněné tvrzení nezakládá na objektivní pravdě :D

    OdpovědětVymazat
  12. děkuji vám, dámy za pochvalu i kritiku :)

    OdpovědětVymazat
  13. Legíny mám hrozně moc ráda. Jo, chce to odvahu a postavu, aby je člověk mohl nosit i s krátkým tričkem, ale kdo obě kritéria splňuje, tak proč ne... Já teda nevím, jestli mám ty správné, oku lahodící, proporce - mám sice trochu širší boky, ale to bude asi hlavně tím, že jsem jinak velmi štíhlá, pro některé až vychrtlá.:D Jen podotýkám, že naprosto přirozeně - kdyby mě občas žaludek nepřibrzdil nevolnostmi, cpu se sladkým od rána do večera (viz článek Limitovaná edice:d).

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...