středa 9. října 2013

Když onemocní děti

Myslím, že na toto téma jsem se již vyjádřila. Možná i několikrát. Ale jelikož je to situace, která mě točí natolik, abych zdravý rozum a soudnost nechala v kabelce, musím se k tomu ještě vrátit.

Trhá mi to mé obrovské milující srdce na mikroskopické kousky. Nesnáším to. Tohle mohl být kvalitní hejt. Prostě nenávidím, když mě v noci vzbudí pokašlávání z dětského pokoje, za které by se ani Wolker nemusel stydět. Chvíli ještě tiše ležím zachumlaná v peřinách, boje se pohnout, abych ten záchvat kašle za zdí nespustila nanovo, ale když se poté, co začnu znovu klimbat, ozve jetště horší štěkání a chrchlání, s nadávkami šeptanými přes sevřené rty opouštím teplo pelechu a vyrážím na bojovou výpravu. Otevřu dveře pokojíčku, nahlásím, že o těžké rýmičce vím a jdu ji řešit, aby pacient věděl, že může zůstat v klidu, načež se z postýlky ozve špačkování, posmrkávání a kýchání, aby mi bylo jasné, jak strašně vážná je situace. Polospící se motám po kuchyni a koupelně, sbíraje nezbytnosti jako kapky do nosu, sirup na kašel, teploměr, obkládek, kapesníky, psí sádlo, odsávačku do nosu, čajíček, EKG, resuscitační set. S náručí plnou kravin, které z větší části nepotřebuju, zakleknu k posteli a začnu konat. Musím přiznat, že situace by se dala zvládat lépe, kdyby pacient aspoň trošku spolupracoval a nesnažil se mi vrazit mé vlastní ruce do mého nosu.

To bylo minulý týden. Na Matýskovu obranu musím říct, že se s těžkou nemocí, likvidující mužské pokolení po tuctech, vyrovnal se ctí, teplotku si udržel jen dva dny. Nudli u nosu podporoval o něco déle, ale to si myslím, byl ostentativní protest proti mé ignoraci jeho závažného zdravotního stavu. Celá akce se ovšem zalíbila jeho mladšímu bratrovi a evidentně došel k rozhodnutí, že po vytrvalém pláči, urputném řevu, bolavém bříšku a režimu asizuby, musí se vyzkoušet i má reakce na chorobu. Začal decentně rýničkou, jak se na vychované miminko patří. O víkendu posmrkával, kýchal, a vyluzoval všelijaké roztodivné zvuky, o nichž si myslel, že patří k představení. K jeho obrovskému zklamání jsem vyrukovala pouze s odsávačkou hlenů a homeopatiky, takže se v neděli rozhodl, že musí přitvrdit. Celou noc oka nezamhouřil a asi aby mi to nebylo líto, vzal mě do party. Pobíhala jsem mezi svou postelí, dětskou postýlkou, lékárničkou a koupelnou, ve snaze utišit kašel a umožnit svému děťátku aspoň letmé nadechnutí. Užili jsme si opravdu hodně legrace. Pořád jsem si ještě myslela, že se pohybujeme v oblasti těžké dětské rýmičky, a že pokud nám oběma chlapeček dovolí aspoň na pár minut zamhouřit oka, vzbudíme se ráno odpočatí a jakž takž svěží.


Chybalávky. V pondělí, tři minuty před odchodem do zaměstnání, vyndala jsem z postýlky rozpálená kamínka zvící velikosti ročního dítěte. Pyžamko propocené durch, očička jako baterky. A bylo vymalováno.

Když tady teď začnu popisovat, co následovalo, budu se točit v kruhu. Takže: viz výše. Navštívila jsem dětskou lékařku, která stav ohodnotila na "virózku", řekla, že s antibiotiky moc nekamarádí (byla jsem ráda, já taky ne), napsala recept na desatero bylin, kapek, léků a chemikálií a pozvala si dítě na za tři dny, aby se vidělo, jestli arzenál jí doporučený zabral. Od té doby sedíme se Šimonkem doma. Tedy, já lítám kolem něj a domácnosti, on se houpe na lustru a bojujeme s kašlem a rýmou.

NEsnáším to. Když jsou nemocní. Je mi těch mých uzlíčků líto a nejraději bych chořela za ně. Bez ohledu na to, s jakou lehkostí stonají (žvatlání s plným nosem je švanda a záchvaty kašle k uchechtání), já propadám atakám paniky a hysterie v okamžiku, kdy jim horečkou zrudnou tváře a víčka spadnou na půl žerdi. A jelikož podzim, potažmo zima je na pouhém začátku, mám se nejbližšího půl roku na co těšit.

46 komentářů:

  1. já snáším dětské nemoci čím dál hůř. myslela jsem si, že si budu spíš zvykat - místo toho se opotřebovávám!

    OdpovědětVymazat
  2. U nás je to taky tak.Malá byla od 1.9.dvakrát ve školce,jinak horečky antibiotika,no kolotoč.Závidím otužilé děti,které nic neskolí.

    OdpovědětVymazat
  3. Vídím, že je to všude stejné. Již měsíc řešíme kšlíky a rýmičky. Jen co se z toho vyhrabe jeden, dostane to druhý a pak si to zase vymění. Jsem zvědavá kdy se tento kruh přetne.

    OdpovědětVymazat
  4. Miša Tomišková11. října 2013 9:09

    Druho mamino,to bude dobrý.Taky nesnáším,když jsou děti nemocný,ale díky Bohu už teď dlouho nebyli.

    OdpovědětVymazat
  5. A co jedí, vaše děti? Jogurtíky a krémíky, hromady ovoce, koblihy, občas Brumíka? ;-) Zima bez kašlíků a rýmiček je jednoduchá. Jenže změnit názor tak bolí :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Když děti marodí, tak to stojí za prd.

    OdpovědětVymazat
  7. [5]:Asi myslíte, že by byla dobrá změna jídelníčku v podobě makrobiotiky?

    OdpovědětVymazat
  8. No, děti se musí tzv. promořit infekcemi, aby byly odolné - bohužel to probíhá hlavně v předškolním věku :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Kdybych chtěla změnít životní styl svůj nebo dětí,tak se zeptám přímo renomovaných,Mudr.Jonáše nebo Mudr.Hnízdila,atd... a nepoužívala bych babských rad z komentářů.

    OdpovědětVymazat
  10. Tedy pravda... Ono někdy jsou dobré i ty babské rady... Ale dnes je tu výhoda internetu, a já tady taky na rovinu přiznávám: Zeptala bych se MUDr. Jonáše...

    OdpovědětVymazat
  11. Tady je to o tom, že kdyby se tak ptal každý... myslím, že pan doktor Jonáš je  už tak dost vytížený...

    OdpovědětVymazat
  12. Ale jo... Přiznávám ! Zeptala bych se

    OdpovědětVymazat
  13. MUDr. Josef Jonáš má vlastní www. stránku a na ní se ho můžete dotázat na Vaše zdravotní problémy. Mně odpověděl každé nejbližší úterý. Stačilo se v neděli zeptat a v úterý jsem měla na e-mailu odpověď. Jedná se o tuto www.adresu:

    OdpovědětVymazat
  14. Svůj dotaz napište do kolonky "Zpráva autorovi". Já jsem to tak vždycky psala a zatím jsem vždy dostala odpověď. Nezapomeňte napsat svůj e-mail.

    OdpovědětVymazat
  15. Snad to nikdo nebude považovat za reklamuu...

    OdpovědětVymazat
  16. Svá doporučení jsem sem na blog psala jednak proto, že jsem tady přehlédla kolonku pro napsání e-mailu a dalším důvodem je to, že tento skvěle napsaný blog jistě navštěvuje spousta čtenářů, kteří mají postižené děti a jsou rádi za každou radu, které se jim dostane, poněvadž stav jejich dětí je mnohdy přes veškerou péči, kterou se jim snaží jejich rodiče dopřát, ten stav těch dětí je skutečně někdy velmi špatný.

    OdpovědětVymazat
  17. To propagování Dr. Jonáše, kapek Jo... či makrobiotiky (příp. bezlepkovédiety) je tak únavné!

    OdpovědětVymazat
  18. Já si myslím, že zeptat se doktora Jonáše je dobré... Jenže je tu zrada ! Zeptáte se třeba ve středu a na odpověď si pěkně počkáte do příštího týdne. A pokud se Váš dotaz týká něčeho akutního, jako je třeba nachlazení a teplota u malinkých dětí, tak

    OdpovědětVymazat
  19. Tak zaprvé, aby bylo jasno ! Mám jen jediný nick. A za druhé, Vážená Alenko, proč to tedy čtete? To přece není adresováno Vám !!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  20. Tak si běžte číst prostě jiný blog a jiné

    OdpovědětVymazat
  21. Kopat do druhých lidí, byť slovem není žádné umění. Jenže to bohužel vyžaduje, aby měl člověk intelekt pod úrovní desetiletého školáka

    OdpovědětVymazat
  22. A proč tady kritizujete životní způsob lidí, o němž zřejmě nemáte páru? Vyzkoušela jste třeba tady zmiňovanou makrobiotiku? Jestli to někdo vyzkoušel,

    OdpovědětVymazat
  23. A to s tím rizikem, že se třeba zrovna mnou doporučený lékař nebude autorce blogu

    OdpovědětVymazat
  24. Ale víte co? Stejně jsem vlastně napsala, co jsem chtěla, takže se nic nestane, když tu nebudu přispívat... Mějte se moc hezky Matýskovi, a ať Vám to s dětmi dobře dopadne.

    OdpovědětVymazat
  25. Holky, děkuju. Když to není nic horšího :)

    OdpovědětVymazat
  26. No, on už to tu někdo psal přede mnou, je to zase jen další starost a výdaj navíc.

    OdpovědětVymazat
  27. Já to teda chvilku zkoušela. Pravda je, že mi docela chutnalo, ale hlavní jídlo

    OdpovědětVymazat
  28. Ale myslím, že by to možná bylo levnější,

    OdpovědětVymazat
  29. Já jsem tím byla zklamaná... Možná, že jsem udělala někde chybu, také pravda, existují makrobiotické školení, které jsem neabsolvovala.

    OdpovědětVymazat
  30. Já mám zkušenost že rýma, viróza ať do sebe ,dětí láduji cokoliv chce čas a klid a za těch 5 - 7 dní je většinou po problému.

    OdpovědětVymazat
  31. Chutnalo to dobře, ovšem očekávala jsem od toho víc. Na zkušenosti se můžete zeptat na výše uvedeném webu jimejinak,

    OdpovědětVymazat
  32. Hm... Taky mám zkušenost, že viroza trvá tak těch 5-7 dní

    OdpovědětVymazat
  33. Ale kdysi, když mne přepadla opravdu dost tuhá rýma, něčím jsem to léčila, skutečně to odešlo dřív, ale nevím už, co jsem k té léčbě použila. Hodně jsem trpívala na bolesti v krku, ty jsem měla snad neustále. Snažila jsem se to léčit bylinkovými přípravky - různými bylinnými

    OdpovědětVymazat
  34. Na jednom webu jsem četla, že banální nachlazení - virozky a tak se nemají zas až tolik léčit, jak jsme byli dosud zvyklí, protože to prý přejde v rakoviny.

    OdpovědětVymazat
  35. Když jsem byla malá, ve škole nás učívali, že kouření a pití alkoholu škodí

    OdpovědětVymazat
  36. Já si snaživě denně restovala spoustu zeleniny na pánvi, na sezamovém oleji, zalévala jsem tu orestovanou zeleninu sojovkou Tamari, jak to bylo doporučeno a blaženě jsem to konzumovala v domnění, kolik že nedodám organismu vitamínů a minerálů... A když mi pak při vyšetření naměřili, že mé tenké střevo je tak poškozené, že nevstřebává minerály... no skutečně mě z té zprávy málem ranila mrtvice. Já jsem prosím živým příkladem toho, že čím víc se člověk snaží, tím je to horší...

    OdpovědětVymazat
  37. Ale musím zde přiznat: Že třeba ta orestovaná zelenina mi chutnala víc, než čerstvá... Se zasmějete...

    OdpovědětVymazat
  38. Ale holky ze stránky jimejinak.cz - ty byly kvůli tomu stravování dokonce v pořadu Sama doma, tak holky si tento druh

    OdpovědětVymazat
  39. Možná, že to víte: Manželka Karla Gotta se také makrobioticky stravuje a jak je štíhlá !!!

    OdpovědětVymazat
  40. Já myslím, že zdravé jídlo ano. Určitě se nikdo nemůže dlouhodobě nadlabávat tyčinkama, křupkama, čokoládou aj. Takové věci se na hlad jíst nedají. Ale nemá se to s tím jídlem podle mě zas až tak přehánět. Kdyby mi u ramene stála MUDr. Strnadelová, asi by mi za tu počáteční větu vyčinila. Ona je pro makrobiotiku, ale také s ní má dlouhodobější zkušenosti, než já - ubohý smrtelník.

    OdpovědětVymazat
  41. Někdo by si tu měl založit svůj VLASTNÍ  blog se svými zdravotními i stravovacími zkušenostmi a radami.

    OdpovědětVymazat
  42. [41]:Já bych to napsala ještě přesněji:

    OdpovědětVymazat
  43. Tak promiňte... Já už tu nebudu přispívat... Omlouvám se..

    OdpovědětVymazat
  44. Matýskovi: Nemyslela jsem to zle. Mám ráda logiku a vím, že děti smrkat a kašlat půl roku nemusí. Vím, že máš spoustu starostí (i radostí, ale o tom třeba jindy) a připadá mi zbytečné přidělávat si další tím, že děti kašlou a smrkají celou zimu. Každý má ale vlastní cestu. Každopádně - ať jsou kluci co nejdřív zdraví. Paní Heleno, uvažovala jste někdy o deníku? Zkuste, doporučuji!

    OdpovědětVymazat
  45. [43]:Děkujeme.

    OdpovědětVymazat
  46. Taky jsem to nemyslela zle... Moc děkuji za ten nápad na blog !

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...