neděle 2. prosince 2012

Teplý prásk matce Přírodě

Když dítě zlobí ve škole, dostane poznámku. Když zlobí u babičky, schytají to rodiče. Když zlobí doma, nemá chudák matka, na koho se obrátit. Může si zanadávat do zrcadla. Věřte mi, nepomáhá to. A tak jsem se rozhodla vypsat zde a adresovat svůj "mateřský bonz" té proradné matce Přírodě, jež mi malého zlobivce seslala.

Milá matko Přírodo,

Matěj poslední dobou strašně zlobí.

Otevírá mi skříňky v kuchyni.
Nejenže je po sobě nezavře a já o ně pak zakopávám, ještě mi z nich vytahuje kuchyňské náčiní a nechává ho neuklizené ležet na podlaze.
Snaží se přepínat tlačítka na počítači, čímž jej ovšem ničí. Tatínek může vyletět z kůže.
Když mu zakážeme tlačítka, aspoň do počítače kope, se stejným výsledkem.
Otvírá zásuvky v obýváku a vytahuje z nich cédéčka, kterými pak mlátí o sebe.
Vytahuje z těch šuplíků kabely, které nechává ležet na podlaze a my o ně zakopáváme.
Staví se u televizního stolku a na obrazovce pak dělá vlhké stopy ručiček. Blbě se to myje.
Staví se o rodiče, kteří pracují u počítače, krade jim klávesnici a vpisuje nesmyslné texty do jejich práce.
Houpe s houpačkou, ve které obvykle lehává jeho mladší bratr, který by toto asi nepřežil vcelku, být uvnitř. Určitě ne v oné houpačce, které lítá tam a zpátky.
Když jí, mává lžičkou s jídlem kolem sebe tak, že se jídlo uklízí následující tři dny.
Svůj nesouhlas vyjadřuje ostentativním otáčením hlavy při každé příležitosti, začal být vybíravý v jídle. Nechce jíst koprovku.
Večer "chodí" sám do koupelny a plácá rukama na vanu tak dloho, dokud ho někdo z dospělých nepřijde vykoupat. Je hlučný.
Když je čas na spaní a jemu se nechce, utíká z postele.

Milá matko Přírodo,
je to strašně uzlobený chlapec.
A já ta nejšťastnější máma na světě.
Děkuji.

15 komentářů:

  1. Nádhera, není nad to, když dítě zdravě zlobí :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Správně, Mates, jen jim to ukaž!!! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Matýsku, samozřejmě.

    OdpovědětVymazat
  4. Mytýsku, pořádně je pozlob.

    OdpovědětVymazat
  5. Jste mi vzala komentář. Celou dobu, co jsem četla, jsem myslela na to, jak musíte být šťastná. A že Vám to napíšu. Tak nic...:-))

    OdpovědětVymazat
  6. Lenka a 3 kluci .-)3. prosince 2012 20:01

    Tak ještě že tak. Bez nich by nás byla jenom půlka. A mohli by pomaleji růst :-).

    OdpovědětVymazat
  7. Zuzana s Vojtou3. prosince 2012 23:01

    zdravím, přeju, rozumím a vím. Vzpomněla jsem si při čtení např. jak jsem byla šťastná, když si syn stoupl u vypínače světla (máme je ve výšce asi 70 čísel)a cvakal a cvakal.

    OdpovědětVymazat
  8. Matysek sa konecne prebral a teraz to musi vsetko rychlo stihnut aby nic nezanedbal a rodicia sa necitili o nic ukrateny. Ked to tak citam tak vyda za dvoch nasich Matiskov(my mame Mathisa, preto to 'i') a to je docela akcnak. Za chvilku sa bude stverat na kuchynsku linku a jedlo si vyberie sam. Gratulujem!

    OdpovědětVymazat
  9. Zajímavé, že tady se při dočtení každého článku vždy jen usmívám na monitor. Nedočkavě čekám na pointu, která nikdy nezklame. Krásný advent celé vaší rodině, nejšťastější mámo. =o)

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuju. Za krásné komentáře, za pochvalu Matýskovi, za pochvalu článku. Jste fajn hnací motor, milé čtenářky (popř. čtenáři) :)

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...