středa 21. listopadu 2012

Jak prosím?

Bylo nebylo, kdysi dávno tomu, ještě jako malé naivní děvčátko, četla jsem pohádku, ve které bloudil chlapeček pouští, našel studnu, kterou hlídal had a ten ho nechtěl nechat napít. Leda za peníze prý. Nebo to byla holčička v pralese a zlá opice? Fakt už nevím. Každopádně pointa příběhu mi jako malému děcku dlouho ležela v hlavě. Voda za peníze? Ta obyčejná mokrá voda, která po litrech prýští z každého kohoutku a jsou jí plné záchodové mísy? Nesmysl. I když (psal se rok 1980 a něco), věci začínají být tak drahé (Pedro už nestálo 80 haléřů ale celou korunu), že než budu velká, někdo vymyslí i placenou vodu. Čímž jsem tehdy uzavřela své myšlenkové pochody.
Samozřejmě, že holou pravdu v celé její brutalitě jsem zjistila ještě předtím než ono až budu velká nastalo. Tehdy si obchodníci o petkách plných čisté vody nechávali jen zdát a prodávali poctivou přeslazenou limonádu několika barev, leč jedné chuti a kofolu. Ovšem vodné stočné nebylo žádnou novinkou.

A další prozření mě čekalo teprve nedávno. Evidentně s rostoucím věkem neroste IQ. Drandím si to takhle Fištou po našem líbezném kraji, kochám se krajinou a tu vidím ceduli:

K PRODEJI
25 000 METRŮ ČTVEREČNÍCH

Ne Pozemek k prodeji ani Plocha, či Parcela. Prostě metry čtvereční. Čeho? - Vzduchu. Toulaly se mé myšlenky po světě za zrcadlem a já se culila nad jejich stupiditou. Než jsem přišla domů a objevila na internetu toto:


A je to tady.
Ten obrázek mluví sám za sebe, to se prostě nedá okomentovat.
Takže, dámy a pánové, blíží se Vánoce, nakupujte a rozdávejte, třeba ho stáčeli ještě předtím, než na nás spadl smog.

3 komentáře:

  1. Přiznávám se,že jsem hned šla googlit jestli a za kolik ten vzdoušek prodávají a docela mě to dostalo...mají i vzduch z Paříže a Londýna a bůhví odkud...vidno,že živnost se dá založit na ledazčem...

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem googlila :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že bižu z farmy by se uchytilo, lidi jsou na to praštěný dost :-))

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...