pondělí 24. září 2012

Bermudský trojúhelník a ztracené sušenky

Ono je to celé vlastně dost o ničem a úplně to vystihuje rubriku "Jen tak se trochu vypsat", ale moc mě to trápí. Děti mě neposlouchají, muž také ne ("Bla bla bla a ona řekla bla bla bla a já na to bla bla bla....."), budete tedy vy.

V našem malém okresním městečku, kde se vzal, tu se vzal, objevil se Bermudský trojúhelník. Nežere lodě ani letadla, ztrácejí se v něm lidé. Jedná se o jednu křižovatku u školky. Během čtrnácti dnů mě na tomto místě zastavilo pět, slovy pět osob, které potřebovaly poradit kudy. Do tržnice, na bazén, do cukrárny..... Asi nejlepší byl manželský pár důchodového věku. Nejspíš po sídlišti bloudili už dost dlouho, byli zpocení, rudí ve tváři (paní od sluníčka, pán vzteky) a vypadali velmi zmateně. Dáma došla k závěru, že je nejvyšší čas zeptat se na cestu. Kdo zná názor odborné literatury ví, že k něčemu takovému by se muž v životě nesnížil a tento pán by to neudělal ani kdyby ho mučili. Jejich manželství jejím rozhodnutím došlo evidentně svého konce. Poradila jsem jim směr, přičemž pán se tvářil, jako že se ho to vůbec, ale vůbec netýká, načež se prudce rozeběhl opačným směrem. Když ho jeho paní na tento fakt jemně upozornila, odsekl, že jde, kruci, pro auto. Nevím jak ona, ale já bych si s ním v danou chvíli do tak malého uzavřeného prostoru nesedla.

Další mé velké trápení se týká zboží v obchodech. Jsem velmi vybíravá, zodpovědná zákaznice a konzumentka, hlídám kvalitu a čerstvost potravin, absolutně odmítám éčka v jakékoliv podobě a vůbec to mám v hlavě srovnané. Z čehož ovšem plyne potíž s nákupy. Kuřata mají jen v řeznictví U Erika, kávu v Hypernově, borůvkovou marmeládu jen v Penny. A tak ve snaze naplnit jednu až dvě igelitové tašky a sehnat potraviny pro naši rodinu na jeden či dva dny znamená objet půlku sídliště a dva krámy ve vedlejší vesnici. Ovšem nedávno mě všechny osvědčené adresy vypekly. Zmizela Rama na vaření, směs na slunečnicový chléb v Lidlu, salám Lyoner tamtéž, máslo dr. Halíř z koloniálu, a vrcholem všeho byly sušenky Lina v Coopu. Jela jsem pro pět věcí a přinesla jsem domů šest vajec jen abych nepřijela s prázdnou. Ví proboha někdo co se stalo? Proč nemůžu nakoupit? Proč si už třetí den mažu na chleba hnusnou Ovocnou směs od Hamé? Pokud ano, a odpověď zní "protože se přestal/o vyrábět", neříkejte mi to. Nechci to slyšet. Další den bez Milky Way (Billa) nepřežiju.

Takže. Až zjistím, co se stalo s kokosovým pudingem od Dr. Oetkera a proč se ztrácejí lidé na křižovatce Argentinské a Jiráskovy, začnu líp spát. A doufám, že i psát články, které mají hlavu a patu a nejsou tak k uzoufání nudné.

5 komentářů:

  1. A kam zmizel mlíkař ?Nechci strašit,ale hned jsem si asociovala Skřivánky na niti,B.Hrabala..Snad to s těmi sušenkami nebude tak zlé,ani s tím,ostatním.Já mám tedy oblíbených másel víc,asi kdyby nějaké nebylo k mání.Jako řešení mně napadá,rozšířit množství nepostadatelných produktů a tím se zvýší šance,na aspoň částečně plnou ledničku :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Jo milá zlatá druhomatko,jsou věci mezi nebem a zemí.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jako mohli by si zkusit evyrábět žlutém yum yum hnusy a Colu, to by byl můj konec. Stačí, že mi tu čínskou pomstu během posledních let třínásobně zdražili...

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já mám bermuďák v lednici. Ať tam dám, co tam dám, během chvíle je to pryč. Zkoušela jsem různý švíky, jakože tohle patro nebo ona přihrádka - nic. Je to celá lednice. stále zůstává pouze oběšený pavouk a na mrazáku zmrzlý morče (což je na delší vyprávění) :-))

    OdpovědětVymazat
  5. jestli mi chceš jako říct, že zítra v kauflandu nebudou mít čerstýho lososa a věšák na prádlo (ten teda zas tak čerstvý být nemusí...), tak k vám přijedu na večeři.

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...