středa 23. listopadu 2011

Dopis Ježíškovi

Blíží se má oblíbená část roku. Vánoce - svátky klidu a míru. Mé tělo se na ně připravuje už od poloviny listopadu, svědomitě a velmi pečlivě. Stoupá mi tlak, v noci špatně spím, uvažujíce nad seznamem nekoupených dárků a neupečeného cukroví, obaluju své pocuchané nervy čokoládou, čímž logicky přibývám na váze a jsem velmi mírně řečeno podrážděná. To znamená, že řvu po všem, co se nevhodně pohne.

Každý rok je to stejné. Snažím se všem v blízkém okolí udělat radost a sehnat dárek, nad kterým po rozbalení udělají "Ááááááách", což je v mém případě velmi složitý proces, skládající se z několika etap. Na samém začátku (v polovině srpna) mě napadne, že se blíží vánoce a je čas na dárky, abych je nemusela shánět 23.12. v přeplněných hypermarketech. Tato myšlenka je okamžitě zapomenuta a ztracena hluboko pod slunečními paprsky a zpěvem ptáků. Podruhé se připomene v době barvícího se listí a tentokrát aspoň zasednu k internetu v honbě za nápadem. Ovšem to je tak všechno. A pak jednoho dne napadne sníh, v sousedovic okně se objeví milióny malinkých žároviček a já s hrůzou sjišťuju, že je třetí adventní neděle a pokud nezačnu okamžitě jednat, bude zle.

Některým lidem se dárky kupují jednoduše, některým už méně a speciální odrůdu tvoří lidé, jimž se prostě nic darovat nedá. Tedy dá, ale s rizikem, že krabice poletí na dno skříně tři minuty po roztrhání vánočního papíru se slovy "to je ale kravina", "jo, to už jsem četla" a mé oblíbené "jé, zase šála!" Není potřeba dělat tajnosti, všichni víme, že do poslední skupiny patří převážně babičky, dědečkové, tchýně a tchánové, nejčastěji to všechno dohromady. Vybíráme-li ježíška pro dítě, pravidla jsou jednoduchá: žádné měkké dárky. Tedy oblečení. Stačí vtrhnout do hračkářství a udělat tam vítr. Partnerovi můžete klidně dát ponožky a permanentku do fit centra a stejně vás bude milovat. Ale co s člověkem, který všechno má, to co nemá a chce si koupí sám, všude byl a všechno četl? Vyzkoušel všechny parfémy a vody po holení, které trh nabízí a nakonec zůstal u vůně, kterou používal už ve třeťáku na střední. Četl všechny knihy, které by ho mohly bavit a otráveně odložil všechny ostatní. Elektronické hračky, kupříkladu televizi nebo mikrovlnnou troubu si koupí sám, o termínech jako Blue-ray nebo iPhone si myslí, že jsou to sprostá slova. Co s takovým člověkem? Láhev vína? Zase?!

A teď z jiného soudku: radost mi letos udělal Matýsek. Ve školce se každé vánoce píše ježíškovi. Maty si (mou rukou) většinou přál:
chodící nožičky,
mluvící pusu
jinou (rozuměj lepší) matku.
Vzhledem k tomu, že s námi nemluví, otázka "Co ti má přinést ježíšek, broučku?" vyznívá poněkud do ztracena. Ale nedávno jsem si všimla, že v sobotu ráno, kdy jsou televizní programy plné pohádek skrz naskrz prošpikovány reklamami mířenými přesně a neomylně na dětské mozečky, Matýsek větří. Po zaznění melodie pouští hračku / lžíci / mé vlasy a zamilovaně sleduje roboty, hasičská auta a slizoidy. Nejprve jsem se mylně domnívala, že ho jen zaujal pestrý reklamní šot jako takový. Chyba. Barbie, Kenové, koníčci Ponny a Lego nechávají naše dítě ledově chladným. V jeho hlavě se odehrává přísná selekce. Od té doby koukám na pohádky s ním, v ruce blok a tužku a hraju si na detektiva. Sleduju každý pohyb našeho robátka, rozšíření zornic i úsměv. Zatím náš dopis vypadá takto:

Milý ježíšku.
Děkuji Ti za loňské dárky, moc se mi líbily. Jen bych Tě chtěl poprosit - chrastítka mi letos nenos. Už jsem velký.
Teď bych si moc přál:
Mašinku Tomáše, jak padá z mostu
Schovku před našima - třeba stan nebo trezor uzamykatelný zevnitř
Popelářské nebo hasičské auto
Počítač
Něco velkého od Bobcatu, aby to umělo nabírat písek
Stavebnici Merkur (přeje si ji táta, ale klidně to tam přihoď)
a už nevím....

PS Jo a ježíšku, jestli pod tím stromkem najdu jediného plyšáka, rozpárám mu bříško a udělám z něj domácí sněžné dělo.

Tvůj Matýsek

9 komentářů:

  1. Vánoce a dárky, já už je plánuju od září a většinou do půlky listopadu je mám i nakoupené. Mě to prostě baví.

    OdpovědětVymazat
  2. Teda Maty, Ty jsi koumák! To já zas vymýšlím, co našim žížalám... Čtyřleťačka si přeje "pášky s heloukity"... A tak tedy, dávat jí vitamíny k Vánocům? To tak babičkám, ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Naše nejmladší už letos asi dopis psát nebude.... Ale předešlé mám schované. Většinou začínají tak, že vlastně nic nechce, protože všechno má, ale kdyby teda náhodou - tak by brala toho živého koně... a ten notebook.... Tomuhle se Ježíšek vždy zasměje a donese, co uzná za vhodné!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Taky jsem se naštavala a našemu mimunku (tříletému) vyházela všechny chrastítka (některá jsem mu vytrhla z ruky) a naznala, ač nechodí a nemluví dostane dárky pro větší děti...

    OdpovědětVymazat
  5. U nás letos psali obě děti Ježíškovi už v říjnu. Vrhli se na to s nadšením, obzvláště starší syn se dušoval, že malé sestřičce se vším pomůže, malá dárky namaluje a on je popíše, aby to Ježíšek nespletl. Díky jeho ochotě dcerka  nevědomky změnila názor a místo vytouženého okřídleného poníka  si přeje Lego, pokud možno Ninjago a hlavně hodně. Mám vážně chuť synovi koupit pod stromeček růžovou kuchyňku a set na vyšívání, ať se kluk taky poměje.

    OdpovědětVymazat
  6. Ach jo, děti samozřejmě psaly a vrhaly se.

    OdpovědětVymazat
  7. V OBI teď nabízeli báječný papírový domeček s omalovánkama. Naše dcera by to teda ještě neocenila, teda domeček jo, ale ty omalovánky asi ne, a pro Matyho by to možná taky nebylo, ale zas to vyjde na míň než trezor, a od trezoru se můžou ztratit klíče, na to bych si dávala pozor :o))

    OdpovědětVymazat
  8. zdravim matiskovi hodne stesti k vanocum zdravi kristyna

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...