neděle 19. června 2011

Hezky česky

Netvrdím, že to umím, byť jsem měla téměř po všechna školní léta z jazyka českého jedničku. Ovšem, kde ty loňské sněhy jsou, už napadaly a odtály tolikrát, že mám problém vzpomenout si, na kterou střední školu jsem to vlastně chodila. Teď, aniž by mi bylo stydno, sekám tvrdé a měkké i kam mě napadne, semo tamo přihodím nějakou tu interpunkci, o skloňování zájmena já (mě, mně, mne) ani nemluvě. Po několika marných pokusech, udržet svůj jazyk rodný tady na blogu v jakés takés kvalitě, jsem se vzdala, pěkně zabalila vysvědčení, poslala je na svou alma máter, že s díky vracím, ale nezasloužím si je, a tvářím se, že hovorová mluva je mým cílem a dělám to naprosto schválně. Opravdu nevím, koho tím chci oblbnout.

Ale gramatické hrubky jsem tady rozebírat nechtěla. V minulém článku jsem se při psaní zarazila nad slovem "šprušle". V momentě, kdy jsem ho viděla napsané na svém monitoru, jak vyčuhuje a vysmívá se mi, bylo mi jasné, že je špatně. I optala jsem se odborníka na slovo vzatého, člověka, který mi dělá kritika a hlídá možné chyby a nudné pasáže, tedy mého laskavého J., zda zná správnou českou verzi. "Špriclíky", dozvěděla jsem se. Po tvrdosti samohlásky i v daném výrazu jsem se neodvážila pátrat. Obrátila jsem se tedy na svůj oblíbený internetový tezaurus, který ví vždycky všechno, a ten mi sdělil, že hledané slovo nebylo nalezeno, buď nemá synonyma nebo je v něm překlep. Tak to fakt ne, leda by se místo š psalo ž, a pak bych ho možná našla v maďarsko-českém slovníku. Došla jsem k závěru, že musí jít o nářečí. Jako každý jiný pražák, i já jsem kvalitní naplavenina. Vyrůstala jsem v kraji Gabry a Málinky, Sigmunda Freuda a Maryčky Magdónovy, kde se jazyk ohýbá podle siluety kopců, přeskakuje zřícené hrady a padá do dlouhých údolí s nekonečnými vesnicemi. Jsme lidé milí, pohostinní a většinou je nám rozumět.

Pravda, jako malé děti jsme mezi sebe jednou doslova nafasovali chlapečka "z Prahyyy", který si s námi vydržel hrát jedno odpoledne, abychom ho nikdy více v našem malém městečku nespatřili, poněvadž nám malým nerozuměl a velcí si s ním neuměli hrát. Už to mě mělo varovat. Měla jsem si najít šikovného valašského ogara, který ví, co jsou oharky, a že jde o jídlo, nikolivěk o nedopalky. Ne, ty u nás opravdu nežereme. Náhoda tomu škodolibě chtěla a já narazila na krásného, vysokého chlapce ze západních čech. Nikdy nepochopil, že cukle jsou papuče, "bo" není zkratka slova nebo a věta "už idu" není japonsky. Jedno z našich prvních randez-vous vedlo do cukrárny u Plzně. Když J. galantně zaplatil útratu, slečna servírka se omluvila a místo několika bankovek mu nasypala do dlaně hromádku drobných. Abych ji vyvedla z rozpaků, snažila jsem se situaci odlehčit větou "No co, tak budeme štěrkat." za kterou jsem dostala nic neříkající poloúsměv a vynadáno od svého skorosnoubence. Že tady jsme na západě a tady se nanejvýš tak cinká. Slečna mi nerozuměla a já prý způsobila faux pas. Otázala jsem se, jaký zvuk tedy vydává štěrk v plzeňákově kapse. "Chrastí" dozvěděla jsem se. Ale pranic se mi to nelíbilo a po pravdě, dodnes jsem mu to neuvěřila.

My ostravaci s kratkym zobakem chodíme později. Nevím, jak valaši, laši, či jiné okolní národnostní menšiny, ale my, když se zpozdíme, tak česky. Západně od česko-moravského pomezí se chodí dýl. Jak: déle? Když se pražanda zdrží v luxusním butiku a nestihne smluvenou schůzku, trvá jí to delší dobu než moravandě zapomenuté v ostravském Marksi&Spencerovi? Jet po dálnici z Brna do Prahy trvá delší dobu než naopak? No dobře, D1 není zrovna nejpřesnější příklad, když kolony před hlavním městem začínají u Humpolce, ale přijít někam dýl je dle mého názoru gramatická zvrhlost. Trvalo mi měsíce, než jsem tento výraz pochopila a roky, než jsem se jej naučila používat. Ovšem pozor na pusu. Hovořím-li s příbuzenstvem na Moravě, mohlo by dojít i na pár facek.

U nás doma se nesmí rožnout. Rozsvěcíme.
Neděláme bušák, ve kterém by se daly opéct zemáky, ale pečeme brambory v popelu.
Vejdeme-li do místnosti, nikdy neříkáme "Zdar děcka!"
Místo oslovení strycu používáme stejně nespisovné strejdo.
Oblékáme kalhoty, nikolivěk gatě.
Na stromeček věšíme ozdoby, chceme-li být důslední, pak vozdoby, v žádném případě baňky.
Sousedi nemají všivého kocúra, ale protivnou kočku.

Dalo by se pokračovat, v knihkupectvích a knihovnách je k sehnání celá hromada moravsko-valašsko-lašsko-ostravsko - českých slovníků. Ale k čemu? Já si s J. rozumím, doufám, že Matýsek taky a až na několik výjimek potvrzujících pravidlo, hovoříme jedním a tím samým jazykem. A totiž česky. Narozdíl od například obyvatel těšínska, kterým nerozumí nikdo. V ukázku uvádím jejich (údajně) nejkratší větu. Schválně, jestli někdo zná její význam: Un by baj aj id.

PS. Zná někdo správný výraz pro šprušle?

63 komentářů:

  1. Šprušle jsou příčky... teda na žebři :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Šprušle jsou prostě šprušle :-).Ještě bych ke kvízových otázkám přidala slovo skřidla.Taky jsem naplavenina - už třicet let.Jednou jsem jednala s paní, která mluvila neskutečně spisovně.Nebyla jsem ji schopna nikam zařadit.Až do okamžiku, kdy řela slovíčko "rožnout".Na moji otázku, jestli je někde od Valmezu, se pro změnu divila zase ona. Byla ze Vsetína :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Šprušle znám, ale já jsem středočech jak poleno. Tady se to říká a myslím, že to bude opravdu pozůstatek středočeského dialektu (respektive to, jak se tu mluví, tak správný terminus technicus je obecná čeština, nic jako středočeské nářečí neexistuje, pokud je mi známo). Spisovný výraz to není. Já to mám opačně, jsem ze středních Čech a můj drahý z Moravy, takže cukle byly kvitovány mým nechápavým: "Cože?" :-)) Ale doma taky nerozsvěcuju, ale občas rožnu. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Šprušle? Šak šprušle sů ty tyčky u dřevěnéj dětskéj postýlky, né?

    OdpovědětVymazat
  5. Tak dneska jsem se fakt pobavila :-) Šprušle, cukle atd. používáme také. A když tady byla posledně sestřenice z Čech a já na ni večer "Rožni prosímtě" tak na mě nechápavě hleděla copak to má udělat :-)) No a bydlím pár kilometrů od Těšína, ale překladem té krátké věty si teda nejsem moc jistá, něco ve smyslu "on by třeba i jedl"???????

    OdpovědětVymazat
  6. Jo Andreo u nás se rozvěcí :-) Ve škole kdysi přišel morávák na přednášku a "Možu rožnout" - "Rožni si co chceš, ale světla nech bejt" a byl klid, asi tolik k vašemu rožnění :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Jinak překlad věty: Un by baj aj id, mi příde spáš jako občan, který se hádá na policii, že ho očipovali čipem se špatným ID a chce ho nenásilnou cestou vyndat, nic jinýho mě nenapadá. Holt nevim co všechno se v Těšíně s lidma provádí :-)

    OdpovědětVymazat
  8. šprušle jsou... šprušle, přece. to dá rozum :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Haha, a spíte na polštáři nebo na peřině? A co duchna? :-D A trnky, kadlátky nebo švestky? Bóóže, ta čeština je ale krásnáááá!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Jo, tohle je velmi úsměvné :-) Já z Hané, manžle z Ostravy, bydlíme kousek za Prahou. Na ono "dýl" je alergickej stejně jako ty :-) Si pamatuju, jakou hrůzu budily u kamarádů ze západu věty typu "z kama jsi?" "kolik si dáš žufanů polívky" "chceš na ty erteple šnitlík" atp. :-D A památná věta mojí babičky mluvící opravdu po vesnicku, když zahlídla mýho taťku, co obešel dům jinou stranou, než dělal běžně, se ho dotázala:"Kadópaks šil?" (čti Kudy jsi šel?) Nějací batůžkáři, co šli kolem, se tak nehorázně rozchechtali, že málem padli naznak :-D

    OdpovědětVymazat
  11. A co se vánočních ozdob týká, tak mě dostala věta, že oni věší na stromeček koule. Když jsem oponovala, že přece nejsou všechny kulaté, jak jako říkají těm slzičkám a jiným tvarům, tak prej podlouhlé koule :-D No jestli není báňka krásné a výstižné slovo, že.

    OdpovědětVymazat
  12. A co teprve moje česko-slovenská chuďátka v matičce Praze...

    OdpovědětVymazat
  13. A co takhle "Jel jsem v metře a byl jsem ve svetře." ? Nebo : zhlavec, praščák, škarbala, turkyňa, hafery a firhaňky ? :-))A nejedeme DO Vsetína, ale NA Vsetín ! Když v Čechách něco chtějí, u nás něco CHCOU.

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuju mockrát :)))) Tentokrát opravdu vaše komentáře daleko předčily kvalitu mého článku. Neskutečně se bavím :) na podlouhlých koulích, somáříkách, čabrakách, trnkách, zhlavci, tož, baže ... Všechno perfektní!

    OdpovědětVymazat
  15. Jecheche, u nás se hodně i slova vymýšlí. Máme tudíž několik rodinných slov, která se ale rychle rozšiřují mezi přáteli. :-)) A šprušlím u nás říkáme ŠPRYNCLÍKY nebo když jde o postýlku, tak zkrátka PLOT. Opocená postel. :-)) Nedávno jsme se smály se ségrou větě a jejímu překladu: šmarjá pod voknem cákla na mejště v landaulu krahová (ach ne, pod oknem leží v kočárku dítě a prší na něj) :-)))))

    OdpovědětVymazat
  16. Holky pamatuju si velice dobře reakci mého spolužáka ze školy "Tak pane Prálavo by jste udělal s následujícím příkladem?" Petr "No henka bych bych vzal tu maticů vynásobil jú s tú druhú´....." a účitelka byla v koncích :-)))

    OdpovědětVymazat
  17. A abych reagoval na slova mircally , jak říká můj táta, samozřejmě u nás se vyskytuje ondík, ondík je jen slovo, ale znamená skoro vše, co kde chybí, co kde přebývá, co je kam potřeba, co každý postrádá, k výrobě čehokoliv :-) každému mlýnu chybí ondík, který dělá to a to, každému truhláři chybí ondík, který zabezpečuje to a to apod. to asi všichni znáte, ondík je naprosto zásadní věc, kterou postrádá každý řemeslník :-)

    OdpovědětVymazat
  18. ondík :)) u nas je podobme vseslovo "oné" podáš mi to oné, vezmi si oné a pod, a ked potrebujes vykonat cinnost s one a nevies rychlo najst spravny vyraz, tak naonéuješ :D ale to uz je skoro uchylka :))

    OdpovědětVymazat
  19. jo a viete, ako som si preložila oné to češtiny? izé :)

    OdpovědětVymazat
  20. Taky přidám pár výrazů k dobru. Koník - sešívačka, štrample - punčocháče, kladka - visací zámek, a jestli jste si všimli, jak my ostravaci umíme krásně zaměnovat druhý a třetí pád. No nic, už idu bo s malym musim do doktorky, pak do holiča a do řeznika, kupit fajnu jatru bo tam zas bude fronta jak cyp.

    OdpovědětVymazat
  21. Taktéž neodolám něco přidat: sodovka versus limonáda. Nic mne tak na výletě v Praze coby dítě nedeprimovalo, jako to, že jsem si chtěla koupit sodovku (krásně oranžovou, co si brali všichni přede mnou) a dostala jsem sifon - sodovou vodu. Copak jsem mohla tušit, že tam říkají normální žluté sodovce limonáda?  =o))))))))

    OdpovědětVymazat
  22. Mircalla - tak té větě na konci příspěvku jsem se řehtala jako blázen, měla jsem pocit, že to je napsáno marťansky :-))) Dešifrovala jsem jen "šmarjá pod voknem" jinak ani "ň".

    OdpovědětVymazat
  23. Taky máme na Valašsku švrláky, žufánky, sklenky, plytké taléřky, užice, slivy, na dědině majú ludé tzv. přezviska ... a když někoho taháme za vlasy, tak ho kudlíme nebo kičkáme, a pak, děcka, ideme dom.  :-)

    OdpovědětVymazat
  24. já jsem naplavenina ostravská a musím se přiznat,že mě tu iritovaly 2věci/cukle a podobné názvy mě nechávají v klidu,babičky mám totiž z Hané :D/. První slovo je KYPAT...Tož to je něco hrůzného a ve sborovně mě tím mučili všichni a schválně...Přitom každý ví,že zpotvořenina "kypat" vznikla sloučení slov KYdat a kaPAT.

    OdpovědětVymazat
  25. Moje stařenka na ročního bratrance: "Tož ogárku, koľký jsi?" Kluk nic. Přišla teta a hned:"Michale, jak seš velikeej?" A hned ukázal ručičkama nahoru :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Tak dnes se bavím jak u článku, tak u komentů. A jako moravačka rozumím skoro všemu!!

    OdpovědětVymazat
  27. Po tom všem by to chtělo dát si kafe a dortu :-) . A zkuste si zítra koupit štryclu chleba.A ještě tady nezaznělo kouzelné slovíčko šukat.Doslova jsem před lety šokovala kolegyně, když jsem říkala, že večer budu šukat v kuchyni :-)

    OdpovědětVymazat
  28. [34]: Kolegyně zjevně nečetla Babičku. :-))

    OdpovědětVymazat
  29. Vážení, nedá mi to, abych nezareagovala... Je fajn, že si Fšeci -áci jakžtakž rozumějú.., ale jak po našem začnou i cizinci, tak je s nima zle:-D

    OdpovědětVymazat
  30. Sprusle jsou proste nejake laticky ze dreva  :-)

    OdpovědětVymazat
  31. Jeee, tvoje otázka mě hodila do dětství! Mamka pocházela z Neratovic, táta od Nedvědic. Když byla ségra malá, toužila matka, aby otec zabezpečil žbrdlínka, aby mezi ně Jana nestrčila ručku či nožku. Chudák nechápal co že má zabezpečovat, když mu máti ukázala na tyčky od postýlky, jal se ji poučovat, že to nejsou žbrdlínka ale šprušličky...:-)  A ještě jednu si pamatuju-přijeli jsme na chatu a bylo docela chladno, otec se tedy odebral ven se slovy: Jdu na šáší, zatím vybalte. Posedaly jsme na postel a čekaly s čím že to hlava rodiny přijde, představovaly jsme si, jak zápolí s dravou zvěří....Po chvíli se otevřely dveře a dovnitř se prodral taťky s náručí suchýho chvojí. Na matčin dotaz toto označil za ono šáší. Máti mu celá udivená oponovala, že to není šáší, ale čaprčí... :-)))

    OdpovědětVymazat
  32. Lidi, teda já se fakt královsky bavím. Teď jsem si zrovna poprskala monitor kávou při čtení o šáší a čaprčí :-))))))

    OdpovědětVymazat
  33. Nárečia sú super ! Ja z východného Slovenska, vysoká škola v Brne a manžel z Českého raja, žijeme v Prahe - dobrá príprava, rozumiem mnohému tu napisanému :-) Používam šprušličky a ani netuším ako to je slovensky.

    OdpovědětVymazat
  34. No já si z dětství pamatuju, jak jsem šokovala svoji babičku z Čech, když jsem po ní chtěla, aby si vedle mě "čopla" - neskloněno, čopni či čapni. Prostě jdi do dřepu.

    OdpovědětVymazat
  35. :-)))),Náramě se bavím,nemá co přidat,ale klíďo pište dál :-).

    OdpovědětVymazat
  36. Moji známí z Uherského Hradiště měli návštěvu z Čech, byly Velikonoce. Prý: "Tož, ogaři, zítra tu budeme měť šlahačku!" .... Marně se Pepíci sháněli po mléčném produktu. A mimochodem, na Valašsku nemáme ani tu šlahačku, ale šmigrust. :-)

    OdpovědětVymazat
  37. Teď jsem si vzpomněla: na koleji mi nerozuměli, když jsem říkala, že mám ráda brezle. Víte, co jsou brezle ? =o))

    OdpovědětVymazat
  38. přece prézle - teda řízky, ne ? :-D

    OdpovědětVymazat
  39. Teda já koukám, já vůbec neumím česky:) Já jsem pražanda každým coulem, umím pražské nářečí, i kdy popravdě netuším, v čem spočívá. Ale potkala jsem ostravanku a tu omývali, když jsme si začaly povídat:)

    OdpovědětVymazat
  40. Bavím se a to tak, že velmi. Mne pobavil nedávno jeden pacient, Američan snažící se mluvit česky, když mi vysvětloval, že měl rýmu, dostal kapky do nosu, ale teď už je má na zadek. To jsem teda nechápala. Naštěstí byl přítomen jeho 5ti letý syn, který plynně hovořil oběma jazyky. Znamenalo to, že už mu rýma končí a kapky došly. Chtěl říct konec nemoci a použil zadek. Tak jsem mu na oplátku vysvětlila proč se tak blbě směju. Moje fantazie někdy jede naplno a já už ho viděla jak si kapky do nosu kape do p..... No nic.

    OdpovědětVymazat
  41. U nás šprucle nebo žbrdlinky - jsem Pražák jak poleno, ale v první generaci, tak že po rodičích pár nepražských výrazů mám. Muž si dlouho zvykal na to, že se musím ustrojit a ne oblíknout. U nich doma zas mají štelářky místo poliček a tchán se v případě nehody shání po hadře (to mě rozezmívá dodnes). Krajové výrazy jsou mi milé, nesnáším pouze čtverku místo čtyřky, no a ty baňky (z hodin cehmie)si na stromečku moc představit neumím:-)

    OdpovědětVymazat
  42. [45]: Brezle u nás říkáme jen tomu trojobalu u řízků. =o)

    OdpovědětVymazat
  43. [48]: Hadru můj drahý shání občas taky...

    OdpovědětVymazat
  44. Tak mi jsme chodili o Velikonocích na mrskut, v létě nosili opánky, polívku nabírali šufánkem. Když jsem se přestěhovala na ostravsko, tak jsem si připadala jako na jiné planetě.

    OdpovědětVymazat
  45. brezle..., no přece strouhanka :-), ne trojobal

    OdpovědětVymazat
  46. Veeeeeelkou radost jste mi udělali :) Rekord v počtu komentářů. Krása. A to výrazivo :)))

    OdpovědětVymazat
  47. [17]:Jo! Konečně tu někdo použil slovo,které pro "šprušle" používáme my doma-z které světové strany k nám do rodové mluvy přišlo??? žbrdlínky-to jsou odjaktěživa ;-)

    OdpovědětVymazat
  48. jsem se pobavila, já se od Šumperka přestěhovala za mužem na Vysočinu. Zo přijdu dýl mi slouho rvalo uši, teď po 11 letech co su tady, jsem se přistihla, že ho taky použiju. Těch slov se najde víc, i se ptávali často, z kama jsem:-).Ale dostala mne tchýně, když chtěla, abych jí podala lavičník. (tj. hadr na podlahu) Koukala jsem na ni jako puk :-).

    OdpovědětVymazat
  49. Wlčice, u nás se žbrdlínky používají )na západě) :-)

    OdpovědětVymazat
  50. Tož akdo ví co zanmená ,,Tož ba že já.''

    OdpovědětVymazat
  51. samozřejmě, že já ;) .... to vím

    OdpovědětVymazat
  52. Super článek a ještě lepší diskuze. Musím říct, že sem se u některých výrazů opravdu nasmál. Jsem od Tábora a i tady a celých jihočechách máme taky některá pěkná slova. Už se mi taky stalo, že jsem sjel do taluty a byl celý od čumbrků a moji známí od Prahy netušili co se stalo :)Pěkný článek o táborském nářečí jsem našel tady http://taborsobe.webnode.cz/products/r-navarova-taborstina-zanika-cumbrky-zustavaji/ A víte co dostanete, když si v Budějcích poručíte pikador? ;)

    OdpovědětVymazat
  53. JČ, děkuji za pěkný komentář :) Ano, už vím co je pikador, ale podváděla jsem - musela jsem použít google. Příště, až se v Budějicích otočím, tohle krásné slovo vyzkouším :)

    OdpovědětVymazat
  54. my na jihu Čech říkáme špršle :D (aspoň teda mé okolí)

    OdpovědětVymazat
  55. Jednou jsem kupovala v Praze šlapkáče - bez šance :D Ani mě nenapadlo, že by jim mohl někdo říkat punčochy :D

    OdpovědětVymazat
  56. šprušle je prostě šprušle! :D ať už je na žebřu nebo někde jinde! :)

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.