úterý 3. května 2011

Svět se v prdel obrací

Nejprve se omlouvám slabším povahám za bakané slovo použité v názvu článku, ale nenapadlo mě nic lepšího, co naprosto přesně vystihne myšlenky, které se mi honí hlavou. A že jich je.

Venku sněží. Opravdu na třetího máje za okny padá bílé svinstvo (no fuj, já mám dneska vulgární náladu). Mám z toho těžkou deprézi. Minulý týden jsem uvažovala, že už konečně vezmu tu hromadu zimních bund, která se nám vrší v předsíni na věšáku a odnesu ji do sklepa, teď děkuju Prozřetelnosti a mé Lenoře, že mi v tom zabránily. Ráno jsem oblékala Matýskovi punčocháče. Měsíc před začátkem léta teplé, bavlněné, modré štrample. Naštěstí. Aspoň jeden z nás neklepal po cestě do školky kosu.

Německo porazilo na mistrovství světa v ledním hokeji Rusko. Medvěd poražen outsiderem. Ne, že bych jim to, klukům nepřála, že konečně taky jednou okusili hořkou chuť porážky, ale překvapení to bylo obrovské. Potom to ještě naši germánští sousedé nandali našemu záložnímu mužstvu - slovákům, a to už jsem šla úplně do kolen. Jednak proto, že mi to bylo líto, jednak jsem byla vyšokovaná jako J., když dostane teplou večeři. Jsem opravdu zvědavá kam tohle povede. Mně narostou zrzavé vlasy a Maty vyhraje maraton. Jak vidno, stát se může doopravdy všechno.

Mám v hlavě chaos. Není způsoben počasím ani sportovními výsledky. Prostě se mi zavařily mozkové závity a já nevidím jinou cestu, než se z toho vypsat. Zjistila jsem, že se motta v záhlaví tohoto blogu držím až příliš pevně. Jako to klíště. Pobavit, rozesmát, udělat vtip a vykouzlit čtenáři na rtech úsměv. Myšlenka je to sice hezká, ale já díky ní sešla z cesty a zabloudila. Úplně jsem zapomněla na své začátky před rokem, kdy má touha psát a ze všech trablů, průšvihů a potíží se tak svléct, byla silnější než to, co mě žene dnes: A co tomu řeknou lidi? Zasmějí se? Je to dost vtipné? Dost dlouhé? Je to vůbec ke čtení? ... Mým fetišem se staly komentáře. Nahlížím na stránky několikrát denně, abych se podívala, jestli nás někdo navštívil, nechal pozdrav, zajímavý link, tip, komentář. Kontroluju návštěvnost, jakmile klesne pod určité číslo, povadne mi úsměv a já začnu pátrat, kde jsem udělala chybu. Když po sobě čtu věty, které jsem právě dopsala, je mi mě líto. Takhle to nemělo být, neplánovala jsem to. Celý blog je moje psychoterapie, zpovědnice, můj malý šílený svět. Ano, je na internetu, naprosto veřejný, abych měla pocit, že se někomu svěřuju, jelikož "cizím" se na sebe žaluje líp, ale pořád je to moje utrápená dušička rozprostřená na papíře. Teda na monitoru. Můžu si tady dělat co chci, nadávat, plakat, smát se a nemusím se nikoho ptát, jestli to dělám dobře.

Přesto jsem se dnes nařehtala, až mi praskala jizva ve švech. Trpím nějakým podivným rozdvojením osobnosti. Začalo to hned po ránu, kdy jsem odvedla Matyho do školky, vrátila se do prázdného bytu a zjistila, že nemám co dělat. Není potřeba uklidit, nemusím vařit, nestojí přede mnou fronta povinností a úkolů, které musím splnit, abych se mohla večer pochválit. Můžu si dělat co chci, třeba se pověsit za kotníky na lustr a houpat se do zemdlení. Tuto myšlenku jsem sice záhy opustila, už proto, že nemáme svítidlo, za které by se daly zaháknout nohy a taky proto, že jsem došla k rozhodnutí, že se zase jednou po dlouhé době budu nudit. Sedla jsem si k internetu, prošla si poštu, zapadla až po uši do diskuzí, nakradla si pár filmů (ale kdyby se někdo ptal, všechno popřu. Ani Babičku jsem nečetla.), shlédla jeden díl svého oblíbeného seriálu a neudělala jedinou užitečnou věc. A je mi skvěle.

První záchvat smíchu jsem dostala při pročítání emailu od Matyho kmotry, která stále trčí na služební cestě za devatero horami, sedmero řekami, v zemi, kde dávají lišky dobrou noc a nějaký ten terorista dobré ráno, prostě na druhé straně zeměkoule. Posílám dál její story o nedostatku hygienických zařízení téměř tak, jak mi byla podána, jelikož je perfektní:
Vedle budovy byla jedna toi-toi, kolikrát když tam člověk došel (pominu li smrad zevnitř se deroucí) tak to už nebylo kam dávat, jak byla plná až po okraj. Tak jsme si vyprosily toi-toi pro ženy. Po měsíci nám ji dovezli, tak jsme si na ni hrdě připevnily tabulku s nápisem "FEMALE". Tabulka vydržela necelých 48hodin, než ji někdo (předpokládám, že pouhopohým omylem) zcizil. Tak jsme nelenily a z fosforeskující pásky jsme vystřihly opět písmena na nápis FEMALE a jelikož byla páska samolepící a na budku vesele celý den svítí sluníčko, tak byl nápis na budce připeklý opravdu "nafest". Radost z vykonaného díla ovšem netrvala dlouho. Vydržel opět necelých 48 hodin než někdo (patrně nožem, nebo jiným nástrojem) první dvě písmena sloupal. Takže dnes ráno jsem nafasovala fluorescentní sprej a jala se tvořit na kadiboudě grafity... uvidíme jestli to tentokráte zabere.

Potom přišla pošta. Opravdu se stalo, že zazvonil zvonek, já zvedla intercom a dole se mi ohlásil doručovatel, že veze balík. Nevěřila jsem svému uchu a málem se přerazila při běhu ze schodů, aby mi náhodou neutekl. Zásilka mi udělala obrovskou radost, k objednanému zboží přidala odesílatelka dárek, který je sice myšlen pro Matýska, ale tolik se mi líbí, že mu ho sprostě zkonfiskuju a odnesu si ho do práce, kde mi bude dělat společnost za dlouhých zimních večerů. Když jsem se po přebrání balíčku vrátila do domu, málem jsem vrazila do souseda, pana Z., který mě oslovil:
"Dobrý den, promiňte, ze kterého jste poschodí? Já jsem totiž ve správní radě domu a vás tu potkávám a vůbec vás neznám."
Ale zná. V nedávné době měl hned několik jednání s J. a před pár lety nám postoupil svou posilovnu v přízemí, abychom si v ní mohli zaparkovat kočárek, který se nevejde do výtahu.
"No, já myslím, že znáte, pane Z. Vy jste nám přeci přenechal kočárkárnu."
"Ježišmarjá! To jste vy?! Já vás v tom šátku nemohl poznat!"
Rozesmála jsem se, pěkně poděkovala a šla se dořehtat domů. I taková věc mi může udělat radost.

O finále dnešního dopoledne se postaral kamarád S., který mi přes skype zaslal toto:
ČTK se omlouvá za klamavou zprávu která vznikla chybou překladu původní zprávy od CNN :
"Usama bin Ladin is dad."
Dodatečně gratulujeme.

Svět pro mě sice na chvilku přestal dávat smysl, sama sebe jsem dost zklamala, ale humor, ten mě neopustil. Můžu se klepat strachy, že se Matýsek nikdy neuzdraví, umírat hrůzou, že umřu na rakovinu, nechat se pronásledovat svými děsy a zahánět je kily čokolády, ale ještě pořád se umím smát.
Což je moc dobře, Prdlá prvomatko, umíš si zachovat glanc a grácii, i když víš, že ti přeskočilo...(Za dobře vykonané dílo se náležitě pochvalte. Nikdo jiný to za vás neudělá.)

34 komentářů:

  1. Tak za toto dobře vykonané dílo Tě chválím! Ať to nemusíš dělat sama... :D

    OdpovědětVymazat
  2. Je to dobré, jako vždy, hlavu vzhůru!

    OdpovědětVymazat
  3. Tak Ti jdu honem napsat komentář ..... miluju Tvůj styl psaní, ale řehtat se nemusím pořád :-)A že jsi propadla počítadlu a komentářům .... u Tebe se tomu vůbec nedivím .... ale já taky, jen pořád nějak nemohu pochopit, co u mne tolik lidí pořád čte ..... já fakt vtipná nejsem a psát už vůbec neumím ..... tak ti přeju, ať Ti tady zase naskáče fůůůůůra komentářů - ať máš zase co číst Ty :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Prvomatko, jestli Vám to zlepší den a přečůrám tak počítadlo, zajdu klidně i několikrát denně:-) Máte skvělý smysl pro humor. Jen tak dál! Zvyšovatelka sledovanosti a nově i přispěvatelka do komentářů Jindra

    OdpovědětVymazat
  5. Mně teda zvedá náladu sotva vidím ve čtečce, že na Vašich stránkách je nový příspěvek. A je jedno jestli veselý nebo smutný, protože vždy to podáte tak, že......i smutný se dá brát pozitivně. A to na Vás mám strašně ráda a moc Vám fandím. Dáša

    OdpovědětVymazat
  6. Dášo, jste opravdu velmi pozitivní člověk. Vaše články, které jsou Vaší terapií, dovedou pohladit, dát pozitivní energii. Matýsek se uzdraví a Vy nad rakovinou zvítězíte. Navíc máte J., který Vás i Vašeho syna má rád - a to je velká výhra....

    OdpovědětVymazat
  7. Že sem chodím číst, komentovat i šmírovat jsem se už přiznala. Dnes se nevzmůžu na nic, protože jsem se zasekla u věty:

    OdpovědětVymazat
  8. I já už delší dobu točím pravidelně počítadlem a nehodlám toho nechat!!! Moc se mi líbil čísi nápad - každý den ke snídani článek. V posledních dnech to tak skoro vypadá a dělá mi to radost. A titulek mě oslovil, v poslední době ho používám často v souvislosti se změnami v sociální oblasti. Vyloženě to na mě dýchlo domovem :o)) A klidně budu chválit a chválit!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Pěkně zdravím, od jisté doby sem chodím (skoro) denně, strašně se mi tvůj styl psaní líbí, obdivuju a čerpám inspiraci k pozitivnímu pohledu na svět, ale nikdy na žádný komentář jsem se nezmohla. Tak píšu jen ať víš že sem chodím a fandím ti a držím palce. Závidím ti - v dobrém slova smyslu - tvůj optimismus, to je to co mi chybí já mám furt depku a všechno vidím černě, přičemž objektivně vzato ty mé důvody jsou celkem malicherné.

    OdpovědětVymazat
  10. Mamino,i já patří a dál patřit budu k pravidelným návštěvnicím co točí počítadlo každý den několikrát :o).

    OdpovědětVymazat
  11. Teda dnes si si vyslovene moj komentar vydupala :) ale zas mi to blbne, natukam pismenka a objavia sa po hodne dlhej chvili, nemam nervy to opravovat, takze, preklepy neries  :) ze sa svet v tamtok obracia, hovorieva moj drahy skororo kazdu chvilu, i dnes :), ked Svajciari viedli nad kanadou :) (ani neviem, ako dopadli). Pocuj a co by sa stalo,. keby si niekedy napisala uplakany depresivny clanok, ze nemas chut hladat daky vtipny nadhlad a basta? mas dar, ze budes ctiva v akejkolvek nalade a ked ti prestanu clanky ludia citat, nie je to tebou, ale svet sa uz v prdel obratil. :)

    OdpovědětVymazat
  12. I já pravidelně i několikrát děnně roztáčím počítadlo a budu ať budeš psát vesele nebo s depkou, tak aspoň víme, že jsi normální a můžeme jednou mi podpořit Tebe...

    OdpovědětVymazat
  13. Musím přidat komentář, protože naprosto závislost na komentářích chápu:-). A baví mě číst Vaše články, jsou skvěle napsané. Máte dar. A psaní je skvělá terapie, také ji využívám. Přeji Vám, ať  už je jen líp. A s úsměvem:-)

    OdpovědětVymazat
  14. Jeee a tak když je to tak, tož jdu hned vložit komentář, aby jsi měla co číst a  měla radost:) Protože si jí moc zasloužíš.  Na tvé stránky lezu několikrát denně, co nového a tvůj styl psaní miluju. A vůbec nemusí být každý článek vtipnej:)Matyho kmotra je dobrá:)))

    OdpovědětVymazat
  15. Jsi super ženská a tvoje články se taaaak dobře čtou...teď jsem měla pár dní blázinec a nějak jsem se sem nedostala, tak mě aspoň potěšilo, že jsem si mohla přečíst hned několik nových článků :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Lenka z Olomouce4. května 2011 v 11:04

    Já nahlížím každý den,skvěle píšete a chodím sem ráda.

    OdpovědětVymazat
  17. Tak to vypadá, že jsme se všechny domluvily a nasekáme ti tu spoustu komentářů, abys na oplátku měla co číst ty :-)

    OdpovědětVymazat
  18. A to já si to dneska dala s kafíčkem i větrníkem:-), hezký den přeje Ester

    OdpovědětVymazat
  19. Na psaní komentářů moc nejsem, ty píši jen velmi sporadicky, ale návštěvnost zvedám každý den a vždy se těším na nový článek :) Jak jsem tu už dřív psala, tvůj optimismus (dovoluji si tykat) mě nabíjí energií a v mém spíše pesimistickém přístupu k životu mi dává lekci.

    OdpovědětVymazat
  20. A no jo, občas zajdu, přečtu, pochechtám se..ale nepíšu. Taky občas cvrnknu do počítadla a koukám, jestli si všimneš. Mrkni levým okem, jestli jo. Oběma, jestli ne.

    OdpovědětVymazat
  21. Dnes už nesněží(alespoň u nás) a k Tobě na blog chodím moc ráda. Krásný den j.

    OdpovědětVymazat
  22. Nemám slov, dámy. Děkuju. Musím dodat, že článek opravdu nebyl myšlen jako zoufalá prosba o komentář, ale udělaly jste mi obrovskou radost :) Teď jsem si početla pro změnu já, a že bylo co. Já vím, že sem chodíte. A je vás moc a moc, jako začínající blogerka si ani nemůžu přát víc, než tak vysokou návštěvnost a krásná slova, která mi tu píšete. Já si jen potřebovala dát sama sobě trochu přes papulku :) Jste fantastické.

    OdpovědětVymazat
  23. Prosím hlásím - čtu pravidelně, píšu málo, zato hodně držím palce. Zatím mě tvůj blog nezklamal a rozesmívá pravidelně. Děkuju. Nika

    OdpovědětVymazat
  24. kuš, říká se "svět se v kravskou řiť obrací"!!!

    OdpovědětVymazat
  25. Ahojda, na tyto stránky jsem nakoukla prvně někdy minulý týden a také už zvedám Vám návštěvnost a mě náladu. :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Zde též několikrát denně nakukující, ale i celkem psací komentáře :)

    OdpovědětVymazat
  27. Chodím sem často, komentáře nepíšu, ale Vy jste mě dnes donutila :-) Čtu Vás moc ráda, z Vašeho psaní je cítit velká síla bojovat s nepřízní osudu.A svým psaním dodávate sílu i nám nakukujícím :-)

    OdpovědětVymazat
  28. Tohle by se dalo klasifikovat jako citový vydírání za účelem maximalizace komentářů. No budiž, máš to mít. Ráda se směju a mám slabost pro lidi se schopností sebeironie, ale jakožto ženská se i přiměřeně ráda dojímám, tak pokud jde o mne, můžeš se klidně i zhroutit a já se si sem pak přijdu poplakat.

    OdpovědětVymazat
  29. Myslím, že psaní je úžasná terapie a protože tak jak ty psát neumím, tak mám z tvého blogu terapii čtecí,věř tomu, že mě vždycky dáš dohromady. Drž se.

    OdpovědětVymazat
  30. I já tady hrozně ráda točím počítadlem, i já jsem chodím pro úsměv, pro energii, i já malokdy reaguji. Jsem trojmatka a život už mě taky naučil brát dost věcí s úsměvem. Zásadně si dávám takové otázky , aby odpověď byla ano, protože ano je pozitivní. Např.: Venku prší- zmoknu - ano.Je tam bláto - budu špinavá - ano. Atd, takže samá pozitivní odpověď. Myslím na tebe, držím pěsti a MAty možná maraton nezvládne , ale půlku dá určitě :)

    OdpovědětVymazat
  31. Cvrnkat do počitadla furt zapomínám. Tak dneska jednou, na dobrou noc. Nebo ráno, jak je komu libo. Že je pozdě? Jo, je. Až budete viset na madlech v MHD, já budu načínat svůj druhý sen, heč..:)

    OdpovědětVymazat
  32. Nedá se nic dělat, i já tu musím napsat. Čtu tě ráda hned od počátku tvého blogu a zatím se na tom nic nezměnilo. Díky za tvůj styl a hlavně humor. Život není jen černobílý.

    OdpovědětVymazat
  33. Můj bývalý přítel mě a moji dceru opustil před 6 týdny poté, co jsem se snažil VŠECHNO VŠECHNY obnovit svůj vztah a byl jsem zklamaný. Nikdo nepracoval, O týden později jsem viděl web Dr.Wealthy a poté, co jsem kontaktoval Dr.Wealthy o pomoc, se všechno automaticky změnilo, můj smutek se stal radostí, úsměv byl po celé tváři, všechno se stalo velmi rychle a výsledek byl efektivní. Dr.Wealthy je jediným Kouzelníkem, se kterým jsem měl úspěch, zavolal mi můj přítel a řekl, že chtěla, abychom se vrátili a také mě chtěli vzít. vrátil se ke mně a prosil mě, abych ho přijal, a stalo se to díky pomoci Dr.Wealthyho. Jsem tak šťastný, že mám svého přítele zpět. Kontaktujte Dr.Wealthy nyní pro naléhavé a rychlé milostné kouzlo, abyste získali svůj vztah zpět.

    wealthylovespell@gmail.com
    WhatsApp nebo mu zavolejte +2348105150446
    Jeho blog> http://wealthyspellhome.over-blog.com

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.