pondělí 28. června 2010

Malým chemikem snadno a rychle

Autopatie. Tak se jmenuje naše fungl nová terapie, která by nám mohla postavit dítě na nohy. Přesný princip jak by toho mohla dosáhnout neznám, ač jsem byla panem Čehovským, který se jí u nás zabývá poučena, abych si nakoupila patřičnou literaturu a metodu prostudovala. Nemám náladu, prostě mu věřím.

Z naší koupelny se jednou za 4 dny stává malá chemická laboratoř. Odnesu tam lehce naštvaného Matyho, který, ač by potřeboval hned po ránu přebalit a vložit chrup do snídaně už ví, že nejdřív se se mnou bude muset poprat. Nachystám si všechny potřebné propriety a zamknu. Je důležité, aby mi tam nikdo nepřišel. Sama mám přes pusu plínku, prostě v místnosti nesmí dýchat nikdo jiný, než Matěj. Vyndám z obalu autopatickou lahvičku, která vypadá jako sklenice na šampaňské s malou protékací kuličkou v noze. Kapátkem naberu synátorovi sliny. Měl by sice do lahvičky ochotně plivnout, ale to bych po něm chtěla moc. Sliny spláchnu kapkou destilované vody a začnu zapalovačem zahřívat, až do varu. Ještě, že jako správný kuřák vlastním Zippo, které umí hořet neskutečně dlouho. Už vidím své spálené prsty, kdybych to měla dělat obyčejným zapalovačem. Ve finále celou lahvičku propláchnu dvěma litry destilované vody. Nakonec pevně uchopím dítě a tím zbytkem ze dna mu pomažu čelo u kořenu nosu. Musím ho fakt držet, protože podle jeho rekcí se zdá, že vedle téhle činnosti je vojtova metoda slabý čajíček.

Jeden by řekl, že jsem se zbláznila. Takový cirkus s kapkou slin. Ale pozor.
Od začátku terapie Maty
snědl jednu celou topinku. Ještě před měsícem měl problém s kůrkou od chleba.

použil velký záchod. Poprvé v životě.

konečně zjistil k čemu má ruce. Bere do ruky hračky, chytá se skříní, vytahuje knížky z polic.

místo pomalých těžkopádných 2 kroků ujde (sice za ruce) pěkně svižně dobře dva metry.

jí čokoládu. Zakousne se do klasické tvrdé tabulky a kousne. A rozkouše a polkne.

snaží se lézt

dneska ráno si vzal do ruky kus chleba a dal si ho do pusy. Pro mě zázrak.

sám se napil z hrnečku.

mohla bych pokračovat, vedu mu deníček, ale to bych ty blogy potřebovala tak dva.
Trvám na tom, že zázraky se dějí, i když kvůli tomu jeden po ránu v koupelně vypadá, jako že mu definitivně hráblo.

2 komentáře:

  1. Já hledím...na co lidi nepřijdou. Mě to zní jako nějaký šamanský obřad. Ale když funguje, proč ne. Jak jste na tuto metodu přišli?

    OdpovědětVymazat
  2. Kupodivu nám ji doporučila naše dětská. Ona je taky trošku "čarodějka" o alternativu se zajímá. Fakt je, že Matymu to evidentně dost pomáhá, snad to ještě vydrží :-)

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...