úterý 28. července 2015

Návod na koupi nože.

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že takto jednoduchá záležitost potřebuje návod. A považte, tak jako i ono pověstné peklo občas zamrzá, je to tady. Na mou obhajobu nejde o žádný obyčejný nožíček támhle ze železářství Ostrý, Brousek & synové, nebo z domácích potřeb U Vařečky Metličkové. Jedná se o kvalitní, ba přímo špičkový nůž ze švédské oceli, toho času v nabídce obchodního domu s nábytkem Ikea.

Zatoužila jsem po něm.

Miluju Ikeu. Je to mé oblíbené Málo peněz za strašnou spoustu Michala Davida. Hrozně ráda procházím bludištěm ze skříní, gaučů, konferenčních stolků a váz o velikosti vzrostlého Matěje. Názvy jako ÅKERKULLA, NORRÅSEN či IGGSJÖN mi způsobují bušení srdce. Při vstupu do oddělení světel, lampiček a svítidel dostávám zástavu dechu.
Tedy jsem se rozhodla, že obyčejný kuchyňský nůž pořídím zde, ve svém soukromém lunaparku. To bylo před měsícem. Přijela jsem tam, s cílem koupit jeden, slovy JEDEN kuchyňský nůž, ke kterému jsem přibrala dvě úložné krabice, koupelnovou předložku, čtyři misky, plyšového jezevčíka a dózu na kávu, aby mu v té obrovské modré tašce nebylo smutno. Měla jsem tehdy s sebou lehounce zpruzeného (autistického) Šimonka, kterému davy opravdu nedělají dobře a tak mi to dával patřičně sežrat. Což znamená, že jsem spěchala. A to při koupi nože není nikdy dobře. Ten se musí vybírat pomalu, klidně a s rozmyslem, né hodit do tašky první maketu a běžet k pokladně. Ti, kteří už toto zboží v Ikea kupovali se teď začali smát. Modří, kteří nevědí, se teprve smát budou, neboť jsem tehdy opravdu koupila moduritovou (J. říká pěnový plast, ale to se mi nelíbí) destičku s velice pregnantní podobenkou kuchyňského nože VÖRDA 14cm. Tu jsem hodila do tašky, nechala projet pokladnou, ZAPLATILA a odešla.
Načež se tato dostala do ruky zřítelnici oka mého. Vidím ho jako dnes, stojíc u kuchyňské linky, otáčel deskou tam a zpátky a studoval ji. Když po několika vteřinách došel k závěru, že záhadu plastikové fotky nože sám nerozlouskne, vzdal se a otázal: "Co to je?"
Opravdu jsem si myslela, že jsem koupila krabičku a v ní je nůž. Domnívala jsem se, že na vysokoškolsky stupidní otázku patří stejně stupidní odpověď: "Parní lokomotiva na baterky."
"Né, vážně? Na co to je?" nedala se láska mého života.
Měla jsem ruce plné práce, dušené mrkve a Matýska, který ji odmítal pozřít. Neměla jsem na tuhle debatu náladu. "Kristapána NŮŽ!" zvýšila jsem hlas.
"A kde?" trval na svém J.
Zvědavě jsem zvedla zrak, podezřívaje otce mých dětí z náhlé ataky tropického šílenství.
Držel v ruce maketu, pořád ještě ji obracel dnem vzhůru a zase zpátky a hledal otvor. Pak mu došlo, že ho nenajde a karty se obrátily. Teď se začal smát on. Od toho dne jsem doma za mentálně postiženou já, děti mě v potravním řetězci naší rodiny přeskočily.
Tři dny poté jsem destičku s fotkou nože vztekle hodila do smetí.

Dnes jsem prozřela a musím se přiznat, že je tomu už několik hodin a mé pozadí se ještě nepřestalo červenat.
Vyrazila jsem do Ikey. Koupit nůž. Opravdový.
Opět jsem po vstupu do obchodu vystlala tašku nezbytnými proprietami jako bločky na ledničku a svazkem nůžek, aby se tam náš nový člen kuchyňské zásuvky necítil osamoceně. Načež jsem došla ke stojanu. Jako takovou malou mantru jsem si opakovala "Ne maketu, ne maketu, ne maketu....", ohnula jsem hřbet, abych na VÖRDU 14cm dobře dosáhla a jaké bylo mé překvapení, když stojan pod vzorky byl plný maket! Ani jedna krabička, žádné ostří v dohledu. Připadala jsem si jako v říši divů nebo za zrcadlem. Uvažovala jsem, jestli se svět kolem mně zbláznil, nebo konečně hráblo mně. Narovnala jsem se a rozhlédla. To bude nějaký omyl.
A tu mé oko zahlédlo to, co ho mělo praštit přímo do zorničky už dávno.

Jak si koupíte nůž?

1. Vyberte si z naší bohaté nabídky

2. Odeberte maketu ze stojanu, tu zaplaťte u pokladny a

3. vyzvedněte si nůž v oddělení Služby zákazníkům!

Áááha.
Došlo mi, že nejen, že se mi má lepší polovice chechtala oprávněně, ale že kdybych nebyla líná a pečlivě čtla nápisy na zdech, nevyhodila bych tehdy do koše zpalacenou maketu z pěnového plastu s věrohodnou fotografií nože za bratru 149,- KáČé.
Svět je někdy velmi, velmi kruté místo. Takový nepěkný kabaret, ve kterém já jsem za medvěda na koloběžce. Ale po dnešku jsem zase o fous chytřejší. Už si umím koupit nůž v Ikea.

14 komentářů:

  1. Kamarádka jednou donesla až domu maketu Becherovky,zapomněla u recepce vyměnit za originál.

    OdpovědětVymazat
  2. Směju se a přitom na tenhle obchod nemám sama vzdělání ani dostatečný orientační smysl. Proč jsou např. fólie do zásuvek u nábytku, když všechny ostatní věci do zásuvek jsou o patro níž? Svoji cestu do Ikei vždy tajím, abych tam nemusela nikomu nic hledat. Nejlepší věci jsem tam vždy koupila naprostou náhodou, většinou když jsem zabloudila.

    OdpovědětVymazat
  3. IKEU také miluju. A také tam nakoupím vždy plno věcí. Ale to, jak se tam kupují nože, to jsem nevěděla. Díky za info. Jinak bych na 100% dopadla jako vy.

    OdpovědětVymazat
  4. Váš popis obchodního domu IKEA mi bere dech, jak trefné! Rozhovor s manželem je snad jen o stupínek níže, boží (jako by to bylo u nás doma). Na zahraniční dovolenou nemáme (syn autista-sprejer nás připravil o úspory), tak si to užijeme v nákupním švédském provedení. Díky za varování a za hezčí den - od rána mám pusu od ucha k uchu, stačí se podívat na náš hrnek s noži . . .  

    OdpovědětVymazat
  5. jujda - tak to bych nečekala, neznám tuto vychytávku...Asi tam nože mizely v kapsách nenechavých zákazníků? Aspoň tedy (doufejme) nás tam žádný takový šmejd nemůže "zakoupeným" nožem někde v zákoutí (brrrrrrr)

    OdpovědětVymazat
  6. V IKEA se ztrácím. To je můj hlavní dojem z tohoto zařízení. A jak celou dobu hledám východ, většinou nic nekoupím :-D, protože hledání východu mi zabere většinu času a energie. Teda, abych nepřeháněla, z IKEA mám odkapávač na příbory, odkapávač na nádobí a jednu komodku. A 1 plastové a 2 dřevěná prkénka.

    OdpovědětVymazat
  7. Počůrám se!!!!!!! Četla jsem to i Petrovi a prý suprově píšeš. Moc se mu to líbilo.

    OdpovědětVymazat
  8. Držel v ruce maketu, pořád ještě ji obracel dnem vzhůru a zase zpátky a hledal otvor.

    OdpovědětVymazat
  9. Geniální! :-) Jako nůž v Ikea jsem nikdy nekupovala, ale jak jsi vyhodila tu maketu do koše, zatrnulo mně a došlo mi, že to asi bude tak, jak to bylo! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. ach boze prosim postnete cokoli, co nas zeny, matky s banalnimy prblemy proste drzi nad vodou, jako cokoli co napisete... Jste pisici bohyne, co se rve s nemoznym a rozsveci svetylko v bazinach tem, co to vlastme nepotrebuji, ale i tak se topi....  Jste neuveritelna-uzasna...dekuju! za vsechny....

    OdpovědětVymazat
  11. Při čtení jsem se docela pobavila, krásný článek. Přesto s vámi soucítím, protože svět je plný naschválů - mě se jednou podařilo vzít si místo lístků na ples seznam na nákup a hrozně jsme se divila, proč mě na něj nechtějí vpustit dovnitř. Na místě jsem si musela koupit další lístek :D :D

    OdpovědětVymazat
  12. Pracovní lámací nože za velmi výhodné ceny:

    OdpovědětVymazat
  13. Bývaly časy, kdy se člověk v IKEA ještě celkem vyznal, dneska je to opravdu v háji. A zkuste vyrazit pro stolek, odnesete si pět květináčů, sadu skleniček, ručníky, vonné svíčky na půl roku a hotdog jako bonus...

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...