neděle 22. prosince 2013

Vánoční zázrak

Každý rok píšete ježíškovi o nový mobil, kolo, notebook, wellnes víkend pro dva a on na vás vytrvale prdí? Máte pocit, že není? Ten ježíšek? Je. Jsem toho živoucím důkazem.

Matyho zavřeli do nemocnice, napojili na infuzi a začali do něj kapat neskutečná kvanta chemie. Místy tak agresivní, že se nesměla dotknout plastu. Raději jsme se neptali proč, soukromě si myslím, že by to zasyčelo a na podlaze v linoleu by se utvořila páchnoucí černá blivajzová díra. Nemám představu a vlastně ani nechci vědět, co taková ňamka mohla udělat Matymu se žílama. Tři dny se celkem nic nedělo. Záchvaty pokračovaly, chlapeček se nám vypínal šestkrát denně jako lampa veřejného osvětlení a v lidských silách nebylo moci to zastavit. I zavolali k mravenečkovi doktora z jiné nemocnice a ten vymyslel jiný lék. Který (zdá se, ťuk ťuk ťuk) snad zabral. Potom následovalo lehce nepříjemné období, kdy se jedna látka vysazovala, druhá nasazovala a čekalo se, co z toho vyroste. Prý se s antiepileptiky musí jednat takto v rukavičkách, jsou to velmi choulostivé meducínky. Když se konečně záměna podařila, čekalo se několik dnů, co to udělá s Matýskem.
A začaly se dít Věci.
Nejprve jsem zjistila, že můj chlapeček, jehož slovník tvoří slova "ne" a "ham", pozná barvy. Naprosto bezpečně. Za dva dny pilného testování neudělal chybu.
Přidala jsem lahůdky, jako rozdíl víc a méně, větší a menší a i tam se Máťa chytal.
Až jsem se jednou zadívala do těch obrovských modrých očí, o nichž jsem si až dodnes myslela, že vedou do velké prázdné místnosti, a na rovinu se zeptala: "Ty mi moc dobře rozumíš, viď?" Ty oči se na mě usmály, jedno obočí se šibalsky nadzvedlo a můj Matýsek pokýval hlavou.
Během následujících několika hodin jsem toho se svým retardovaným synem nakecala víc, než za celý jeho dosavadní život. Zjistila jsem, že když položím otázku správně a dám mu k odpovědi trochu času, dá se s ním docela slušně domluvit pomocí gest a znaků. Pravda, k dialogu o kvantové fyzice máme ještě dost daleko, ale zatím se nám relativně kvalitně daří řešit každodenní rutinu. Chceš jíst? Dáš si jogurt? Potřebuješ něco? Bolí tě hlava? Ty brečíš, protože jsem ti vypla pohádku? Přestaň se chechtat, ten vtip zas tak dobrý nebyl a cintáš si polívku na tričko.....

Nemám tušení, kdy se to stalo. Kdy se dušička nastěhovala tam, kam měla, kdy se náš Matýsek "probudil". Je možné, že před lety a jen se ho nikdy nikdo správně nezeptal. A je taky pravděpodobné, že minulý týden, když mu začal žíly rozežírat lék na epilepsii. Teď už je to vlastně i jedno. Jediné, na čem záleží, je fakt, že je tu s námi.

A proč jsem já živoucím důkazem toho, že ježíšek nosí dárky? Večer, když můj chlapeček usnul (poté, co si k uspávání vymyslel sestřičky a požaduje je s neoblomnou pravidelností), jsem se hluboce zamyslela. Až to zabolelo. A došlo mi, že celých těch čtrnáct dnů byl vlastně dárek pro mě. Měla jsem k němu najít cestu. Měla jsem se po sedmi letech setkat se svým dítětem. Konečně jsem se věnovala jen jemu, téměř 24 hodin denně. Nevařila jsem, neuklízela ani nepřebalovala mladšího bráchu. Nonstop jsem seděla u postele, držela Matěje za ruku a prosila o zázrak.
A dnes můžu já, vysokoškolsky vzdělaná matka dvou dětí, zodpovědně prohlásit: "Ježíšek existuje a zázraky se dějí."

VŠEM ČTENÁŘKÁM I TOBĚ, MILÝ ČTENÁŘI, KOUZELNÉ VÁNOCE A HORY SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ!
PRDLÁ PRVOMATKA S RODINOU

35 komentářů:

  1. týjo, pro mě docela silné čtení. je to neuvěřitelné, když si člověk spojí jedna jedna, co z toho vznikne. je úžasné, že jsi začala chápat a rozumět si se svým synem.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslela jsem na Vás a celou rodinu a moc Vám přála, aby se vše urovnalo, aby byly pro Vás všechny vánoční svátky radostné. Vypadá to, že budou a já Vám přeji, aby bylo vše tak, jak si přejete. Do roku 2014 potom hodně lásky, štěstí, ZDRAVÍ a optimismu.

    OdpovědětVymazat
  3. A pak že se nedějou!!! Spadl mi kámen ze srdce. Díky díky díky za tak skvělou zprávu! Chemie je zvláštní, moje dcera zobe Strateru, tobolky, které se nesmí otevřít, neb se chovají stejně jako Matýskova meducínka. Taky mi to bylo divné, vyžere to díru do stolu  holce to má pomoct... ale pomohlo, už vydrží sedět o minutu déle :-)Prostě se zázraky dějou, ať si každý říká co chce, my mámy víme své :-)Přeji Vám krásné Vánoce a nový rok plný dobrých zpráv. Totéž všem čtenářům a čtenářkám! Severka.

    OdpovědětVymazat
  4. Kupu bílých hvězdiček, záři dětských očiček při rozsvicení vánočního stromku ve Vašem krásném domku, to, co lidé málo mají, a přesto to dobře znají, štěstí, zdraví v Novém roce a lásku, zvláště na Vánoce

    OdpovědětVymazat
  5. Zřejmě podle "Proste a bude Vám dáno."

    OdpovědětVymazat
  6. http://www.jacquielawson.com/viewcard.asp?code=XE13117730

    OdpovědětVymazat
  7. :) a víš co ? moc ti to přeju. a ještě kupu dalších věcí. p

    OdpovědětVymazat
  8. http://www.energy.sk/sk/menu_x4874x.asp

    OdpovědětVymazat
  9. Můžete Beu kontaktovat:

    OdpovědětVymazat
  10. Super zprávy! Mozek je nevyzpytatelný, moje dítě začalo kdysi, krátce po 3. narozeninách, konečně mluvit - po týdnu čtyřicítek horeček doprovázejících onemocnění salmonelózou. Vždycky říkám, že se mu vlivem vysoké teploty v makovici přepálily bloky.

    OdpovědětVymazat
  11. Jsi skvělá máma,jen se v sobě najít.Krásné vánoce a hodně božího požehnání.

    OdpovědětVymazat
  12. Krásný dárek pod stromeček!!!!!LenkaK

    OdpovědětVymazat
  13. Super, báječné, že jste našli s Matýskem společnou řeč. Také věřím, že zázraky se dějí. Já ten svůj zatím prožívám a doufám, že bude trvat. Máme také Matýska, ale s jinou diagnózou - svalová dystrofie. Krásné a požehnané Vánoce Vám všem! A spousty dalších zázraků:-)

    OdpovědětVymazat
  14. Jsem moc ráda že se Matýskův stav zlepšil a přeji vám krásné vánoce a hodně radosti z obou klučíků.

    OdpovědětVymazat
  15. Jeden z nejkrásnější článků ... ne, nejkrásnější článek!

    OdpovědětVymazat
  16. To je tak krásné... Měla jsem až husinu, když jsem článek četla. Vyzařuje z něj láska, vděčnost i pokora. Přeji Vám, Matýskovi i celé rodině spoustu zázraků (nejen o Vánocích)....

    OdpovědětVymazat
  17. úžasné a krásné. Gratuluji k nádhernému dárku.

    OdpovědětVymazat
  18. Míša z Plzně23. prosince 2013 9:38

    ano on existuje a občas i plní přání.

    OdpovědětVymazat
  19. Jsem dojatá. Tolik jsem v duchu prosila. Teď už bude všechno dobré. Krásné vánoce a do nového roku jen to dobré. Nika

    OdpovědětVymazat
  20. Jedním slovem nádhera, moc vám to přeji!

    OdpovědětVymazat
  21. Koc, já mám takovou radost, moc vám to přeju.

    OdpovědětVymazat
  22. Váhala jsem, jestli vám tento citát poslat u minulého článku, ale nakonec jsem na vás jen myslela a držela palce.

    OdpovědětVymazat
  23. krasne-gratuluju-odpoved na minuly clanek? :)

    OdpovědětVymazat
  24. Už Váš blog čtu kolik let,ale ta dnešní zpráva mě vzala u srdce a ze srdce Vám přeji ten dar co se stal s Matýskem,je to pro Vás dar nad dary a přeji krásné,veselé vánoce a hodně sil,zdraví dál bojovat i v Novém roce 2014 ! Zdena

    OdpovědětVymazat
  25. Mám velkou radost a přeju Vám ten pokrok, krásné Vánoce!

    OdpovědětVymazat
  26. Mám radost. A moc vám to přeju. Říkám už dlouho (Vojtovi je 17), že mentální retardace je velmi, ale velmi relativní pojem :-). A Bůh ví, jestli vůbec existuje.

    OdpovědětVymazat
  27. Prdlá prvomatko, mám upřímnou radost. Sice vás čtu už dlouho, ale takovou radost abych napsala komentář, to tu ještě nebylo.

    OdpovědětVymazat
  28. Ještě pět minut po přečtení článku mám husí kůži. Ale takovou příjemnou. Úžasné!

    OdpovědětVymazat
  29. Moc děkujeme :) Jsme absolutně šťastní. Matěj (navzdory předpovědím lékařů) téměř nemá záchvaty a všichni si sebe navzájem moc užíváme.

    OdpovědětVymazat
  30. Verte neverte my sme to mali stejne, nasmu synovi jemne zmenily lieky a jeho Epy snad uplne zmyzla. Bolo to v lete a na jesen, na konci oktobra sa uvolnilo miesto v pripravke na zvlastnej skole a on tam mohol nastupit. Predtym to bolo uplne mimo jeho schopnosti. Prajem vam aby to dopadlo stejne dobre.

    OdpovědětVymazat
  31. Krásné čtení....hodně podobných dárků, a to  nejen v roce 2014.

    OdpovědětVymazat
  32. Štípou mě oči. Ano. Ano, přesně pro to život stojí za to.

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...