středa 20. listopadu 2013

Mělo to tak být

je pro mě strašně těžké už jen vypustit tuhle větu z klávesnice. Mělo to tak být. Třeba ano. Třeba se všechno děje správně, jen ne tak, jak bychom si přáli my.
Smíření.
Do duše se mi vkrádá nekonečný pocit míru.
Konečně klid.
Mělo to tak být.
Přestat bojovat, běhat s hlavou namířenou proti zdi, přestat čůrat proti větru.
Teď stačí otevřít oči a dívat se.
Všechno je pro něco
dobré je kravina. Ne všechno je dobré. Jen pro něco. Něco to přinese, něco to člověku dá, třeba i bolest a slzy. A ano, i takhle to mělo být.
Mělo to tak být.
Když už je to jednou venku, vevnitř, nemůžu se té věty nabažit.
Postižené dítě,
rakovina,
ulomené ouško u oblíbeného hrnku na kafe.
Teď nezbývá než se zeptat a velmi, velmi pečlivě poslouchat odpověď. Třeba se mi nebude líbit, ale bude důležitá. Třeba bude znít "nemáš se toho pitomýho hrnku držet jako klíště" a třeba to bude cesta jak uzdravit Matýska. Nebo svou tvrdou, zabejčenou hlavu.
Nechat se ohnout větrem, plavat s proudem.
Mělo to tak být.
Velmi osvobozující.

12 komentářů:

  1. Děkuju.Přesně tuto větu ´ Mělo to tak být´ jsem potřebovala slyšet. Jako mamince postižené holčičky ke mně poslední dobou přicházely otázky typu: Proč dopr... já??? Už to vím, protože to tak mělo být.

    OdpovědětVymazat
  2. Jak to tak má být, neutečeš tomu, ani se neschováš, stejně si tě to najde.

    OdpovědětVymazat
  3. Je to tak,jak je.To smíření je jen v nás,přijmout ho a smířit se.Udělat si pořádek v duši,toť vše.

    OdpovědětVymazat
  4. Není nutné s životem bojovat už jen proto, že to nikam nevede... Smíření je důležitá věc... Smíření a nebát se prožívat cokoli... klidně i ten strach z toho, moct si dovolit prožívat cokoli.:)

    OdpovědětVymazat
  5. ano také jsem po letech došla k této větě. Mělo to tak být.

    OdpovědětVymazat
  6. Kéž bych tu větu taky mohla jednou s lehkostí vypustit z klávesnice. Ale ještě to nejde. Ani po patnácti letech boje. Pořád si tříštím lebku o zeď. Pořád mám na botách vlastní chcanky. Rozum tuší, že dokud nepřijde smíření, budou následovat další zkoušky. Ale stejně se pořád vevnitř něco vzpírá. Pořád ještě večer uléhám s nadějí, že se ráno probudím ve svém starém životě a všem budu vyprávět ten neuvěřitelně šílený sen, který se mi zdál...

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím na tu větu -mělo to tak být.... manžel si po 25letech manželství pěkného našel milenku (byl docela účelově vyhlédnut) a najednou je všechno jinak. Chce od nás odejít, ale nedokáže to, rozejít se sní také nedokáže.... A tak si říkám, že mi to má také něco v životě ukázat. Bolí to. Ale až zjistím, co mě to má naučit, řeknu vám...

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Alžběto v tomto případě tě to nic nenaučí,ale poučí.Bude to poučení na celý život,ale odpouštět se má!!!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Gratuluju. Já tohle nedokázala ani po 17 letech. Musím s tím něco udělat, nebo zničím sama sebe i svoje blízké. Signály už se ozývají.

    OdpovědětVymazat
  10. Omarko, děkuju, to je opravdu nádherný komentář k mým textům :) Ale jako není všechno zlato, co se třpytí, ani já určitě nejsem v reálu tak zábavná a zajímavá jako na internetu. O nic jste nepřišly :)

    OdpovědětVymazat

Poslední

 7. prosince 2021 v 19 hodin a 50 minut narostla našemu Matýskovi křídla.