středa 11. dubna 2012

Cizí neštěstí - sranda největší

V rodině PP se už dlouho nic zajímavého neudálo. Tedy událo, ale dítě upadnuté hlavou napřed na dlaždičky a jeho hysterická matka objíždějící pražské nemocnice není nic, s čím bych se tu potřebovala chlubit.

Ovšem to, že se nudím já, neznamená, že se nebaví někdo jiný. Kamarádka E. má život velice zajímavý, místy až dobrodružný a o zábavu má postaráno. Jelikož se neváhá se svými zážitky podělit, s jejím laskavým svolením dávám na vědomí veřejnosti.
(Za smích se nestyďte, jsem mrcha škodolibá a matně si pamatuju, že jsem si při čtení cvrnkla do textilu)

Čtvrtek, 1.3.2012 15:06
Brej den.
Nešel nám tu dneska proud. Plánovaná odstávka, celá čtvrť oblepená plakátky, že se 1.3. cosi kdesi opravuje, visí to všude. A já co? Ne, nezapomenu. Večer 29.2. pečlivě naplním hrnce, kýble, konvice vodou (!!!), protože přece zítra nepoteče, a s pocitem dobře vykonané práce se odebéřu na lože. To bylo ráno překvápko, najednou se mi na sítnici promítlo to jasně oranžové logo ČEZU, které svítí z každé té přiblblé cedulky, kolem kterých už týdny oblejzám. Nechápu, fakt nechápu, jak jsem si to mohla splést s modrým vodárenským logem. Pssst. Jsem rozhodnutá to utajit.

Čtvrtek, 1.3.2012 15:14
Jo a kdyby vás zajímalo, co jsme měli k obědu...
Takže. Řekněme, že se technicky zaostalé matce nepodařilo zprovoznit plynový vařič - tzv. bombu. Když jsem ho celý sešroubovala, zůstalo mi v dlani jedno přebytečné (?) těsnění. Co to je, kam to patří a co se stane, když tam nebude? No neriskla jsem to. K obědu nakonec bylo TEPLÉ jídlo, jak se patří ve slušných rodinách. Opekla jsem v krbu chleby napíchnuté na jabloňové větvi. Kdybych našla ešus, mám i kafe. Ale aspoň bylo teplo.

Tahle civilizace to má spočteno, všichni bídně zhyneme.

...a to nebyl všem dnům konec...

Středa 4.4.2012 10:29
To máte tak. Dnes večer jsme s mužem pozvaní na večeři spojenou s oslavou narozenin. Restaurace ve městě, trochu snobárna. Při vidině bezdětné společenské akce jenom kvetu a teď: co na sebe. Noci jsou zde chladné. I rozhodla jsem se že si přes ramena přehodím indigově modrý šál z egyptské bavlny. Dostala jsem ho, tak že si ho rychle ráno přeperu, ať jsem na večer v plném lesku. Jasně, vím, že indigová modř pouští barvu, peru tedy ručně v umyvadle. Ale školácká chyba - nevzala jsem si gumové rukavice!! V klídečku si máchám v umyvadle plném inkoustu a jak jsem vytáhla ruce, málem to se mnou seklo. Od zápěstí dolů fialová. Po usilovném drbání, drhnutí a máčení jsem docílila barvy dobře uleželé mrtvoly. Už se vidím, jak třepu oslavenci pravicí. Opravdu vydařený sinalý odstín.

No nevim no. Na rukavičky se necítím. A to mi tam ještě spadla dceřina ponožka (zamotaná v šálu), zrovna ta oblíbená s obrázkem. Asi tam přihodím i tu druhou bílou.

Středa 4.4.2012 10:44
Pokračování. Teď mi nejde pustit umyvadlo. A to ani chemickým útokem. To už není vtipné. Nesnáším fialovou.
...ale dopadlo to dobře....

Pondělí 9.4. 2012 09:31
Jo. Ruce jsem opílingovala, nehty nalakovala a umyvadlo pustilo solí s citronem. Dobře to dopadlo

10 komentářů:

  1. ó ano, bavila jsem se tehdy, bavím se i tentokrát.

    OdpovědětVymazat
  2. Chápu, proč je kamarádka!!

    OdpovědětVymazat
  3. :-))), kdysi v sedmé třídě jsme měli na matiky velkou komunistku a měli jsme zrovna psát písemku, jenže já se místo šprtání rozhodla obarvit si tkaničky do tenisek na zářivě růžovou. Asi to byla móda, pravé jsem nesehnala a tak posloužila červená razítková barva.Kdebych asi tak sháněla gumové rukavice??? Takže pěkně pláci, pláci rukama v barvě a druhej den sem si připadala jako pravej rudej komanč...

    OdpovědětVymazat
  4. Díky Bohu za kamna s troubou a pořádnou plotnou v obýváku. Ale když to E. psala, tak jsem se bavila královsky. ;o)

    OdpovědětVymazat
  5. Výborně jsem se u toho pobavila. Je fajn slyšet, že se takové věci nedějí jen mně...:))

    OdpovědětVymazat
  6. Tak ak sa chces este pobavit tak ti napisem co sa stalo mne:

    OdpovědětVymazat
  7. Až Ti někdy dojdou témata, mohu posloužit - aneb jak jedna 35ti letá otvírala vteřinové lepidlo zubama :)

    OdpovědětVymazat

A dál?

      V poslední době mi sdílení Matýskova dalšího osudu moc nejde. Není to proto, že by to byla slova a odstavce nacpaná slzami k prasknutí...