tag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post8537427668120989185..comments2024-03-26T11:33:31.153+01:00Comments on Poznámky Prdlé Prvomatky: Tenká černá linieUnknownnoreply@blogger.comBlogger11125tag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-5410160462120087992018-05-31T12:02:23.031+02:002018-05-31T12:02:23.031+02:00Milá Prdlá Prvomatko,
Vím, že od tvého článku uply...Milá Prdlá Prvomatko,<br />Vím, že od tvého článku uplynulo už více jak 6 týdnů, přesto píši a doufám, že můj komentář neskončí v propadlišti dějin komentářů.<br />Byla jsem 3 roky, (s občasnými přestávkami na tu nejzákladnější regeneraci), v podobné situaci. Já sice nemám nemocné děti, (resp. Zatím nemám žádné děti), nicméně metafora s překročením větve na mě bohužel sedí dokonale. 3 roky jsem řešila jednu krizovou situaci za druhou, (konkrétnější popis si, s ohledem na tu část své osobnosti, která tím trpěla, a některými záležitostmi ještě trpí, nejvíce, nechám pro sebe), a i přesto všechno jsem se ze všech sil snažila dostudovat VŠ. Byl to můj sen, kterého jsem se dlouho nechtěla vzdát. Těsně před koncem, kdy už i já viděla cílovou pásku, (a to jsem, prosím, téměř úplně nevidomá), se má situace zhoršila na tolik, že mi bylo jasné, že to nedám. Byla mi vrácena BCP k přepracování v tak šibeničním termínu, že by to i mistr workoholiků odevzdal jen tak tak, k tomu jsem si vyslechla tisíc dobře míněných, leč v dané situaci spíše kontraproduktivních rad o tom, ať to nevzdávám, potýkala jsem se se zdravotními problémy atd… atd… atd…<br />Nakonec jsem školy nechala, protože mi bylo jasné, že stojím před rozhodnutím titul versus duševní i fyzické zdraví. Rozhodla jsem se pro to zdraví. No a proč to píšu? Vím, že jsi ve zcela jiném kolotoči psychicky vysoce zatěžujících událostí, v kolotoči, ze kterého nejde tak „snadno“ vystoupit, avšak stejně jako ty věřím, že i tvé náročné období bude mít svůj konec. Moc ti to přeju, o to víc, že vím, jaké to je sáhnout si opakovaně na ono pověstné dno a křičet, že fakt nechceš být nějakým zasraným potápěčem.<br />Držím vám všem palce a svatosvatě přísahám, že je budu držet až do zbělení kloubů.<br />Veronikahttps://www.blogger.com/profile/07021440459753077808noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-89842815889358278262018-04-24T09:54:28.199+02:002018-04-24T09:54:28.199+02:00Delegovat, delegovat...Ale na koho? A z ceho to ma...Delegovat, delegovat...Ale na koho? A z ceho to mam zaplatit? Manzel utekl cca po 5 letech, prisla jsem o vetsinu pratel, v praci ktere si nevazim vydelavam jen na asistenty a hlidace. Rozumim vam. Casem se asi smirite s tim, ze jste vlivem nemoci prisla o sebe sama. A nejak to tu uz doklepete. Dobre uz bylo Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-33498078944711188962018-04-18T15:29:30.049+02:002018-04-18T15:29:30.049+02:00Jen jsem to dočetla, musela jsem si jít lehnout a ...Jen jsem to dočetla, musela jsem si jít lehnout a odpočinout si...,ale chápu a jsem na tom podobně (sic..), takže na vás myslím, abyste to zvládli a někdo komu se dá delegovat se našel... Četla jsem knihu Život v přítomnosti a tam je psáno, když vám něco nevyhovuje - změňte to nebo odejděte (např. z práce), pokud to nejde, tak se vzdejte neboli přijměte to takové jaké to je... <br /><br />Odkaz jen tak pro zamyšlení...<br />http://blog.samanizmus.cz/subdom/blog/kosmicka-hra/Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-44313825327447146592018-04-18T09:27:43.456+02:002018-04-18T09:27:43.456+02:00Taky jsem si hrála na superženu, superzaměstnankyn...Taky jsem si hrála na superženu, superzaměstnankyni, supermatku, supermanželku, superhospodyňku - poslední rok už si nehraju, chodím na psychoterapii. Taky jsem si myslela, že všechno musím zvládnout sama, že to jiní neudělají tak dobře jako já, že nemám kam delegovat. Jiní to sice neudělají tak dobře jako já, ale udělají to - po svém. A funguje to, obrovsky se mi ulevilo, zase můžu dýchat. Deleguju na manžela, na 10-leté děti a nemám z toho výčitky. Zpomalila jsem, zklidnila jsem se a jsem milejší na všechny a oni mi to vrací. Zpomalila jsem i v práci, a přesto tam jsem ještě největší makačenko. Podle mě není jiná cesta, než si říci o pomoc v jakékoliv formě. Dlouhodobě tuto situaci nejde vydržet a hlavně to není k žití. Mně hodně pomohla psychosomatika - MUDr. Hnízdil, etikoterapie - MUDr. Vogeltanz, ráda se dívám na youtube na Duška, v angličtině na Anita Moorjani - naprosto souzním s jejich náhledem na život a pomáhá mi to každičký den. Přeji hodně síly. VěraAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-72023687433733685032018-04-17T14:33:46.583+02:002018-04-17T14:33:46.583+02:00A něco jako pečovatelská služba? Např. každý/ druh...A něco jako pečovatelská služba? Např. každý/ druhý/ prac. den na 2-3 hod dopo - na hygienu, pomoc při jídle, polohování, cvičení.., tř. i nákup - u nás tuším něco takového existuje při městě anebo pod charitou.., sama jsem pracovala v domácí péči jako z. sestra, takže vím.., a právě tyto "nezdravotnické" ne tak odborné práce dělaly v potřebných domácnostech někdy pečovatelky. Přeju hodně síly a myslím na Vás všechny. pravidelná čtenářka MajkaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-65580942470451765602018-04-17T12:56:37.127+02:002018-04-17T12:56:37.127+02:00Chápu, tušila jsem, že to tak bude. Tož držím všec...Chápu, tušila jsem, že to tak bude. Tož držím všechny palce, i ty na nohou, aby se našla nějaká Mary Poppins a několik dalších ochotných rukou, které vám pomohou. A my, věrné čtenářky, jsme tu aspoň od toho, když už od ničeho jiného, aby bylo kde si ulevit :-). Moc zdravíme<br />Olina s VojtouAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-79478854326654677152018-04-17T12:37:40.026+02:002018-04-17T12:37:40.026+02:00Dámy, děkuji za povzbudivé komentáře. Můj problém ...Dámy, děkuji za povzbudivé komentáře. Můj problém spočívá v tom, že já nemám KAM delegovat. Hospodyni sháním, zatím marně, hlídání máme velmi vzácné a občasné, bez babiček, tudíž placené a chůvy také nejsou superženy, mají svůj život a jen jedny záda. Zahrada "kde to roste tam to je" u nás funguje už 2 roky, je mi jí líto, ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat. Muž je od nevidím do nevidím v zaměstnaní nebo v zahraničí, kdybych nechala technikálie na něm, spíme ve stanu, topíme na ohništi a jezdíme rikšou. Tož tak. Já si jen potřebovala ulevit, tady je fakt každá rada drahá, i když za vaše velmi děkuji.<br /><br />PPPrdlá Prvomatkahttps://www.blogger.com/profile/02408814457305193257noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-89065747578916687452018-04-17T11:49:15.234+02:002018-04-17T11:49:15.234+02:00Dobrý den,
ano, je nutné postupně ubrat na svých p...Dobrý den,<br />ano, je nutné postupně ubrat na svých povinnostech a buď je přesunout na jiné, nebo zcela vypustit - taková zahrada ve stylu "kdetovyrostetamtoroste" je taky hezká ne :-)<br />Taky s tím spánkem je to špatné, 5 hodin je málo...Přeji ať najdete sílu to aspoň trochu změnit k lepšímu!<br />Pamatujte, že zásobárna životní energie není nekonečná. Hodně sil a hezké jaro<br />pravidelná čtenářka SimonaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-87102286162041402182018-04-17T09:44:27.508+02:002018-04-17T09:44:27.508+02:00Taky neumím delegovat, ale je to nutný. Gumy jsem ...Taky neumím delegovat, ale je to nutný. Gumy jsem třeba nebyla měnit ani jednou, ostatní "technikálie" taky neřeším, na to jsou v rodině jiní :-). A se svou jednadvacetiletou praxí pečovatelky o nestandardní dítko musím říct, že taky nejsem wonder woman, i když jsem si to původně myslela. Takže delegovat, delegovat, delegovat. Držím moc palce a myslím na vás všechny :-).<br />Olga s VojtouAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-72320274656976895452018-04-17T05:21:47.652+02:002018-04-17T05:21:47.652+02:00Dobrý den, myslím si,že ten rozdíl je v tom snažen...Dobrý den, myslím si,že ten rozdíl je v tom snažení posunovat děti dál a dál.Kdo rezignuje, nesnaží se o nic,jen přežívá.Myslím ,že jste naprosto dokonalá,ale ani vy nemůžete dlouhodobě vydržet zápřah, který máte.Zvažovala bych také (jako paní Veronika) výpomoc na zahradu, úklid domečku, občasné hlídání dětí. Práci bych si určitě nechala, neumím si představit být jen doma a také finanční hledisko není zanedbatelné.Přeji Vám, ať dělají dětičky pokroky, protože to je<br /> ta nejlepší odměna a Vám preji trochu více volného času!�� Jarka a KubíkAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3541435531603615720.post-17398377782583044332018-04-16T19:28:16.047+02:002018-04-16T19:28:16.047+02:00Dobrý den,
nejste superžena, jste jen člověk. Tímh...Dobrý den,<br />nejste superžena, jste jen člověk. Tímhle tempem se brzo buď zblázníte nebo zhroutíte, případně oboje. Jsem taky perfekcionalista, ale vše má svoje meze. Zaprvé bych se vybodla na sledování zpráv, pozitivní totiž neexistují a těma negativníma si akorát ubíráme energii. Zadruhé bych zkusila podstatnou část domácnosti přesunout za úplatu na hospodyni případně kohokoliv, kdo je schopen vám ulevit v tomto ohledu, jakkoliv. Podle mě i pár hodinek týdně pomůže. Zatřetí bych se obrátila na nějaké středisko poskytující péči dětem s postižením a zapátrala bych, jaké úlevné možnosti by vám mohli nabídnout. Až padnete, co bude s klukama? Ti potřebují hlavně zdravou pohodovou mámu. Však nejste tryskomyš, abyste byla schopná fungovat nonstop 24 hodin denně. Držím palce, ať je líp. VeronikaAnonymousnoreply@blogger.com